Úvod
Úvod, u, m., koř. ved (vedu). Schl. Vz E. Ú. = uvedení, die Einführung, Einleitung. Ú. v cestu přímou člověka bludného. Rad. zv. — Ú. = uvedení šestinedělky do kostela a požehnání od kněze, der Für-, Vorgang, Kirchgang, die Einsegnung. K ú-du jíti. D. Matka s ním byla na ú-dě. Mor. poh. I. 585. Hostina při úvodě. Us. Šd. Šla na ú-vod, k ouvodu. Er. P. 482. Již byla u ú-du. — Ú. = nějakého úřadu, inštallace, investitura, die Installirung, Investitur. U. biskupský. D. — Ú. do nějakého umění, uvedení, die Anleitung, Anführung, der Unterricht. Us. — Ú. ke knize, lépe: do knihy, do kresby, Km., die Einleitung, der Eingang. Nz. Ze všech přípisů a pozdravení... tento ú. nej- prostrannější a pro mnohé vsuté věty k roz- umění jest nejtěžší; Sám ten obšírný ú. tak nastrojen jesť. Sš. I. 19., II. 8. (Hý. ).