Uzda
Uzda. Cf. Mkl Etym. 373. b. Na zlatou uzdičku si ho ulapím. Sb. sl. ps II. 1 34. Uzda a pozlacené náčiní není koně lepším. Hkš. — U. Prouyova (dynamometr brzdový), ZČ. I. 272. — Přenes. Myšlénky přetrhali uzdu myšlení. Vrch. Jazyk na uzdu dáti Šml. Oddal se jako bez uzdy o tom psáti Krnd. 11. Třebať sej' na uzdě mieti. Št. Kn. š. 126. — Uzdička, frenulum = malé řasy sliznicové, které mezi dvěma sliznicí pokrytými a na sobě ležícími organy na- pnuty jsou U jazyková, žaludová (na muž- ském údu). S. N. X. 203. Cf. Slov. zdrav. 391. Uzdička jazyková, Zungenbändchen, n.