Uzdravení
Uzdravení, n. = učinění někoho zdravým, die Heilung. V. U. duše od zlého. Br. Po u. vzal Jezí penieze a rúcho. Hus. U. ukonati. Hus II. 109. U. nemocných. Dch. Uzdravení mnohých bídných lidí; Od Krista Pána u. došel; U. člověka chromého tak narozeného. BR. II. 15., 117. a., 400. (Šd. ). Člověk člo- věku zachovává hněv a od Boha hledá u.; Tělestné u.; Duchovní u. od hřiechóv; Jejie uzdravení bylo zachováno k Ježíšově chvále a k jejie u. na duši. Hus I. 337., II. 16., 342., 403 (Tč. ). Nemocný doufá u. až do smrti. Tč. — U. se = uléčení se, vyhojení se, die Genesung. Měst. bož. II. 7.