UzelUzel. O pův. cf. Gb. H. ml. I. 48., 82. Uzlík na struně = místo, které se při jejím tetelení-se nehýbe, Schwingungsknoten, m. Am. Orb. 30. — U. =
dárek v šátek svázaný, který dávají děvčata o velikonocích svým miláčkům. NZ. IV. 323. — II. Mladší sestra zavazuje starší uzlíček, když se dříve vdá. Vykl. Svat. 7.