Úzkosť
Úzkosť, i, f. = tíseň místa, die Enge. Ú. cesty, řeky, Us., pánve, die Beckenenge, Nz. lk., moře. Ler. Kde ú. cesty byla a pracně se projíždělo. Pam. Val. Meziř. 182. — Ú. = nesnadnosť, nouze, bída, die Noth, das Elend. V. Kde ú. největší, tam Bůh nejbližší bývá. Bern. Skrze ústi přichází se k hodnosti. Bern. V ú. někoho vehnati. Jel. Po té velké ústi dojdeš nebeské ra- dosti. Sš. P. 20. Okázala se kometa hvězda a ta znamenala ú. krále Albrechtovu. Let. 115. Nemáme jim žádných úzkostí ani zmat- kův učiniti. 1467. Že jim to bude k veliké ú-sti. Arch. III. 23. Pro jméno Kristovo ú. trpícím má dáno býti odpočinutí. BR. II. 578. a. Přemysl ú-mi jsa obklíčen. V. Aby noha tvá v ú. nepadla; Od mladosti hned úzkosti podstúpil, mnohé bídnosti v té své svaté nevinnosti. Hus I. 96., III. 267. (Tč. ). Ú. nemá dost jen jednoho sužovat; V světě úzkosti až do sytosti; Lepší něco přátelům po smrti nechati, než z ú-sti v starém věku po domech žebrati. Na Mor. Tč. V úzkosti nezoufej, ale v Bohu dúfej; V ú-sťách vždy dúfaj a nikdy nezúfaj. Na Slov. Tč. — Ú. = strach, bázeň, starosť, zármutek, die Angst, Bangigkeit. Ú. = tušení hrozícího zla spo- jené s nepokojem a sklíčeností, pocházejí- cích z vědomí nedostatečnosti naší odvrátiti nastávající nebezpečenství. S. N. U velikých úzkostech postaven býti; u veliké bázni a ú-sti býti. V. Ú. srdce, smrtelná; ú. mne napadá. D. Nevěděl kam úzkostí. Us. Do- kad žiješ, úzkosti nemineš; Nemocného ne- duživosť k ú-sti nutí. Na Mor. Tč. Láska v ú-sti srdečné bližného lituje. Na Slov. Tč. Úzkostmi svírá se srdce ve mně celé. Kom. Ú-stí sevřen jsem pro to obé. BR. II. 667. a.