Úzký
Úzký; uzek, zka, o; kompar. užší (ne: ouzčí); superl. nejužší. Uzoučký, uzounký, uzičký, uzoučičký = těsný, neprostranný, nevolný, eng, schmal, klamm. U. stavení, úžlabí, moře, ulička, V., sukno, Us., díra, Ras., země mezi dvěma moři (okřídlí). Kom. Čelo ú. svinské jest. Kom. Ú. list. Byl. Ná- vrhy v užším spojení státním království českého i polského. Pal. Dj. III. 3. 53. Lněná ú. sukně. Exod. 28. 4. V tak úzkém čase nemohlo to býti, abychom pohromadě byli. Arch. V. 269. Chaso braniborská, je vám cesta úzká; Půjdeme, má milá, úzkú dolinečkú. Sš. P. 586., 389. (Tč. ). Jest mu úzká cesta; Má úzkou cestu (o opilém). Us. Úzkým ňadrem měřiti. Hlk. Býti v úzkých, správně: býti v těsně, v tísni. Brs. 2. vyd. 252. Cf. Těsný, Lisice; Vehnati koho do těsna. Kom., D. Až mužóm bieše úzek svět. Dal. Nenieť tato svátosť (božieho těla) tak úzké moci jako jiná. Šf. Úzcí (= dobří, srdeční, upřímní, věrni; tato slova lepší), přátelé. D. Žili v úzkém přátelství, lépe: v srdečném, upřímném, věrném. Pk. — Ú. = bídný, nuzný, kümmerlich. Úzký a trpký život vedli. Háj. Krátké vidění a ú. ko- cháni. Jel. Tudy úzek jest všeliký výklad. Sš. II. 98. Jazyk český není úzký (maje hojnosť slov). Aqu.