Uzmouti
Uzmouti, uzmu, ul, ut, utí = pryč vzíti, verstohlen wegnehmen, abzwicken, wegsti- bitzen, wegkappern, schnippen. — co komu. Us. Nepřišlo mu na mysl, aby co nespra- vedlivě někomu uzmul. Besed. mlád. — co komu kde odkud. Povstalci našim rodá- kům všecky krávy v dědině uzmuli. Us. Tč. Žid, jenž byl sv. pozůstatky z posvě- ceného oltáře v Praze uzmul, zavdal k tomu příčinu. Ddk. IV. 155. — Dle Brs. 2. vyd. 19., 252. šp. m.: vzíti.