Užásnouti, užasnouti
Užásnouti, užasnouti, ul, ut, utí; užásti (zastr. užasu), užasl, sen, ení; užásati, užá- sávati = ustrašiti, v úžas, v strach přivo- diti, erschrecken, entsetzen; se = v úžas, ve strach přijíti, ustrašiti se, zaraziti se, zděsiti se, erschrecken, sich entsetzen; za- raziti se podivením, staunen, erstaunen. Jg. — Užasnouti, neut., lépe: u. se, erstaunen, erschrecken. V MV. nepravá glossa. Pa. — abs. Užasnouti neměl. V. — čeho. Smrť užásá hříšníkův (rus. ). Z Jg. — koho (akk. ), se čím. Slované myslívali, že to (vyobra- zení Černoboga) užasuje lidi hroznými pří- zraky. Hanka. Okrasa ho užásá. Sš. Nic tak neužásá mysl lidskou, jako... Sš. J. 51. (Hý. ). Sám se strachem užasl. BO. — se. Užásl se mlče. V. Ješto byste se měli užas- nouti. Br. Velmi se užasl; Všichni lidé se užasli. Pass. mus. 365., 322. U. se. Dal. 117., BR. II. 429. b., ZN., BO. — se čeho. Užásl se tak velikého bohatství. Har. I. 19. Užasli se toho, že je slyšel. Br. Protivenství světa se u. Pass. Těch novin král Jan užasl se. Výb. I. 568. Všichni se hrozně úžasú sv. Prokopa hlasu. Hr. rk. 69. Užasú se velmi jeho obličeje. BO. Užěse se (Radislav) knězě českého. Dal. 48. — Jel., Leg., Troj. — nad čím. Nad náhlým tonutím užasínali plavci. Vinař. — se nad čím. Ros. Užasnouť se nad tím upřímí. Br. Užásej se nade mnou, ty červe! U Žambk. Dbv. Aniž se nad tím užásl. Abr. z G. VII. 45. Nad takovou Páně naukou Petr takových věcí nenadáv se tou měrou užásl, že věc tu za nemožnou klada na pána domlouvati a dobývati se jal; Užasli se pak všichni nad rozumností a odpovědmi jeho; Užasli se pak všichni nad veličím božím. Sš. Mr. 37., L. 44., 95. (Hý. ). Jest tedy i tato vazba dobra, ač ji někteří brusiči kárají. — se z čeho. Tehdy Lukrecia užasši sě ze sna mlčela jest. O 4 stěž. ctn.; St. skl. — se čemu. Užas se tomu (lépe: čeho). Leg. 74. — se k čemu. Nikdy se k pokřikuom ueužásl. Ep. Pog. 30.