Užitečný
Užitečný; užitečen, čna, o = užitek ne- soucí, prospešný, nützlich, nutzbar, brauchbar, dienlich, heilsam. Neužitečné dílo dělati; neužitečná péče a starosť o něco. V. Mathe- matická umění zároveň jsou u. i vtipná; U. trávy. Kom. Soudím za užitečné. D. U. věci mluviti. Kom. Nic užitečno býti nemůže, co není slušno. Pr. Nákladové u-ční jsú, kteřížto kdyžby nebyli naloženi, proto by ta věc ne- zahynula, ale jich učiněním věc jest lepší ku prospěchu. CJB. 427. U-čný jako jehla. Dch. Jestli není u-čno, co konáme, marna jest naše sláva; Není človíčka sebe chatr- nějšího, který by nemohl býti u-čným a škodným. Kmp. Čechosl. 85., 95. Jměnie ne- přietele, jenž zvykánie dává v boji k slav- nému vítězstvie, jest častokrát užitečnějšie nežli nejměnie; Což jest dobré a u-né, to lidé rádi pravie. Hus I. 310., II. 164. (Tč. ). — při čem. Při každé pištěli jest užitečné, aby díra byla uprostraněna. Ras. — proti čemu. Ten kořen užitečný jest proti všem neduhům. Byl. — čemu. Užitečen jest mu jeho život. Jel. Láska rodičóv zbytečná není dětkám u-čná. Na Slov. Tč. Učiňte se mnú, což vám jest u-né. Bj. Nic nežádá od sluhy svého, jedné což jemu jest u-čno; Abychom dělali diela v sobě u-čná obci boží; Všechny věci tělu u-né mají zase tuto prosbu; I jest velmě u-čno pokušenie lidem svatým. Hus I. 60., 128., 310., 351. (Tč. ). U. obecnému dobrému. Us. Kdo sobě není užitečný, kterak jinému dobrý? Mus. — k čemu. Věc ke všemu u. Jg., Bern. Knihy užitečné ke ká rání ze zlého. Št. Viera k mnohé věci jest u-čna. Hus I. 38. Hádání slovy k ničemu není u-čné, jediné k podvrácení posluchačóv. ZN. — v čem. Buď v řeči sladký a v skutku u-čný. Na Mor. Tč. — aby, že, inft. Vz Potřebný, Přirozený. To ztratiti jest jim užitečno. Zk. — U.., na Slov. = obyčejný. Bern,