Užitek
Užitek, zřídka úžitek, tku, užiteček, čku, m. Užitek dle: dostatek, požitek, na- činek (skrojek chleba); užitek dle: příbytek, náčinek (obklad) atd. Mk. U. = zisk, vý- dělek, prospěch, plod, ovoce, der Nutzen, Gewinn, Vortheil, Genuss, Profit, Ertrag, die Nutzung, Frucht, das Interesse, Frommen. V. Vyhledávání svého vlastního u-ku; což u. přináší; co u. nese; k u-ku býti; k do- brému a u-ku posloužiti; bez u-ku (nadarmo) pracovati, mluviti; u. odvrátiti; u-ku pře- kážku učiniti; na užitek se ptáti. V. U. na něčem míti. Br. K jakému u-tku? Kom. Každý začátek bez skonání málo nese u-ku. Sych. Z toho mu žádný u. nejde. Žer. U-ku svého hleděti; k u-ku obrácení; to u-ku tvému překážky nečiní. D. U. vydávati. Klat. U-ku z něčeho dojíti. Pr. měst. U-ku z něčeho nabyti. Rým. To nepřináší žádného u-tku. Štelc. U. z něčeho bráti, míti, vzíti. Něco k u-ku svému obrátiti. Ler. Jen to jsem mluvil, co by vám k u-ku bylo. Flav. S u-tkem knihu přečísti. 1585. Jídlo mu nejde na u. Bern. Na něčí u. hleděti; na u. býti. Bern. U. smésti, shrábnouti; K u-tku býti. Dch. U. přinésti, přinášeti, vydávati. J. tr. Který toho má u. člověk. Pass. O užitcích a potravách, vz Právo. Hora u. dá- vala na stříbře. Výb. I. 471. Ať mate kravy dojne a po nich u-tky hojne. Sš. P. 740. Drobný dobytek lidem na u. Mor. pov. 16., 35. Lidé se tu modlí pouze k u-tku (nikoliv upřímně). Šml. Byla mu čeleď, jestli souditi po u-tku, výborná. Zk. exc. S u-tkem jest to učiniti. Us. Z čeho nemáš u-tku, nech toho býť. Us. Vlk. S mocným právotění k u-tku není; Čo zle komu prišlo, to bez všeckého úžitku zase na psí vyšlo; Z kaž- dého dřeva oheň pálí (= ze všeho užitek béře);. Na Slov. Tč. V jídle zbytek není na u.; Žáden zbytek není na u.; Žádej býť jiným k u-ku, ale nejprv sobě. Na Mor. Tč. Rudolfova města na stříbře u. dobrý vydá- vala. Břez. 96. Vše, což jest na světě, to jest na u. člověku stvořeno. BO. Takovým věcem učiti se třeba, které nám u. přiná- šejí. Us. Tč. Tak by šla škoda do u-tku (bylaby škoda na u. ). Us. u Rychn. A to jsem také i z úmysla učinil, aby i oni (ne- učení) nějaký u. z té řeči vzíti mohli. Jel. Enc. m. 2. Ty mlýny zase připraviti k našim a k jich u-tkuom. 1423. Při čemž bychom i to mezi sebou rozvrci a rozvážiti mohli, byloliby s u-tkem jakým, aby odsud vedlé vyslaných z knížectví opavského kdo vy- praven byl. Žer. 345. Není možné, aby to s u-tkem bylo; Bez toho kázeň k užitku nebude. Kom. D. 131., 161. K u-tku něco vzíti. Chč. 381. Což jest s vaším u-tkem a bez vaší škody. S takovou službou by mi malý u. byl, než má škoda; Nechtějíce mu na jeho u-tcích žádné ujmy učiniti. Arch. I. 79., II. 169., IV. 307. (Šd. ). A syn toho hospo- dáře popisoval to, jakž se jim zdálo, k svému u-tku; Že v tom žádného svého u-tka ne- hleděl ani hledie. KB. Tč. 194., 200. Pro politiku bývá u. pravidlem; V u. svůj něco obrátiti; Avšak přátelství Vladislava vy- neslo Jindřichovi ještě jiný u.; Nemohl z nich bráti valný u. Ddk. II. 120., 388., 419., IV. 143. (Tč. ). Obrátiti něco ve vlastní u. Nz. Jaký u. toho vítězství měl?; Čehož dobře neužívá, ale bez u-tku ležeti nechává; Nepřinášejí u-tku dospělého n. dozralého. BR. II. 16., 115. a., 229. b. (Šd. ). Ať vám to přijde k u-tku. Št. Nic tak přirozeného člověku není jako u. Vš. VIII. 32. Aby si- rotčieho statku užieval a z jich škod aby svých užitkóv dobýval. Vš. Jir. 249. Sobě k u-tku a našemu zboží k večnej škodě; Odtiskuje mé svú mocí mých u-tků sprave- dlivých na pastvách i na vodách. Půh. I. 183., II. 296. Kdyby všechen svět v jeho užitcích byl, ještě by mu snad málo bylo. Sych. U-tky zemské n. polní. Krávy dávají u. (mléko). Us. Neb jakž kravám užitek mine dojivem, tak jich málo může požiti. V. U. z mlýna (důchod). Us. U. z hor, z krav. Vys., Šp. U. z hruba, hrubý n. zehrubný (Bruttoertrag), na zrně, das Körnererträgniss; účet u-tku. J. tr. U. z polního hospodářství, z těžení hor, z nemovitosti, čistý, z lovu říčného, z lázní, ze včelařství, důchodkový, hlavní, z chmelnice, z lovu, z honby, z mléka, z polností, z obecných váh; u. rozděliti mezi několik lidí; přebytek z u-tku; spočísti u.; schodek, výpočet, rozvaha, pramen, účet, rejstřík, vycenění, druh, způsob u-tku. Šp. Ať vám přikázánie božie přijde k u-tku (nyní: k prospěchu). Št. Kdo z věcí u-tku očekává, z té také škodu nese. Er. Když súdce více stojí po svých užitcích než po obecném dobrém. Hš. exc. Desátý díl u-tků. Nar. o h. a k. Aneb aby žádal věci sprostně se vším jejím užitkem i s požitky odtud přijatými. CJB. 387. Který u. v krvi mé, když sendu v zpirzněnie? Ž. wit. 29. 10. Obrátiti něco u vlastní u., v u. něčí; textu v u. obrácení. Nz. Nižádný nemóž k u-tku co dáti, jedné ač ty prve dáš: Proto máme rádi odpustiti, že nám veliký užitek z toho přijde; Čiňte hodné ú-tky pokánie; A když vzroste zelina a učiní u.; Pro tělestný ú. ovcě pásti; Taký ú. našeho spasenie z něho pochodí; Zachována jest tobě jistá odplata a pravý ú. z té vinnice vezmeš; Dals krev z těla vytočiti, dal si v ú-tku ji píti. Hus I. 297., 339., 341., II. 54., 169., III. 45., 102., 262. (Tč. ). Lépe jest míti málo s spravedl- ností, nežli mnohé u-ky s nepravostí. Prov. Bylina bez květu, panna bez studu, řídko přichází k jakému u-ku. Prov. Veliký u. něčeho míti. Št. Dvě věci žádného u-tku nepřinášejí: cizí peníze počítati a cizího psa krmiti. Pk. — U. = požitek, částka k sle- zině podobná, uvnitř mázder (lůžka) se na- lezající. Ja.