Užiti
Užiti, užiji a uživu, il, it, ití; užívati = obrátiti k něčemu, vynaložiti, brauchen, ge- brauchen, Gebrauch machen, sich bedienen, wozu anwenden; prospěšně vynaložiti, po- třebovati, nutzen, benützen, wohl anlegen; zacházeti s někým, obcovati s ním, umgehen, Umgang haben, behandeln; k životu svému, k pohodlí obraceti, tráviti, gemessen; lík bráti, einnehmen, Arznei nehmen, brauchen; obdržeti, čeho kdo žádá, erlangen, theilhaftig werden. Jg. — abs. Mladý nabývej, starý užívej. Us. Tč. Dnes jsem ještě neužíval (léku nebral). Us. — co. K trhání skal uží- vají prach, chybně m.: čeho. Os., Vst. III. 112., Pdg. I. 137., Osv. VII. 137. Co užili, to užili ( = ať je toho cokoliv). Us. Vk. Šuhaj svobodný užij tu slobodu. Zpěv. 1. 255. Popřej nám užit nebeskú radosť. Brt. P. 167. Na salaši k svému zdraví žinčicu užíval; Jak máš příležitosť, užívaj ju pilně; Čos nadobul z tvojej práce, to skrovně užívaj. Na Slov. Tč. Užívati lék. Us. Učitel užívá obecní louku. Vrchnosť užívala obecni les. Us. — Pozn. Sloveso užívati pojí lid pravidelně s akkus., kdy znamená tolik co: bráti z něčeho užitek. Brt. — čeho. Všech prostředkův a cest užívati; u. času, rady, moci (násilí), pokrmu, snu, rozumu; aby jeho otcovské lásky zle neužívali. V. Ať krátkosti uživu (krátce mluvím). V. Užiti vojenské chytrosti, průtahů, okolků, pošty. Kom. Tak i jinde se toho slova užívá; U. pohodlí, ženské milosti; Něčí viry zle u. Br. Dítě prsů užívá. Kom. U. něčí dobroty, příležitosti; u. požitku. D. Já té husy málo užiji (málo sním). Us. Užívati domu, dvoru, Ros., dobrého zdraví. Jel. Pěkně jsem jim lahodila, leda jich bláznů užila. Dh. 126. Tak užívej světa jako by jeho neužíval, mach dir den Weltgenuss nicht zum Zwecke. Hš. exc. Poněvadž králové čeští té svobody jsú neužívali ani užívají, by k právu zem- skému státi neměli; A což ti s tím listem vyhrají, toho město užive. Vl. zř. 10., 71. Kníže Hendrich titulu u. má. Zř. F. 1. A. IX. Mé lesy držal Bez práva a jich užíval. Půh. II. 391. Lidu křivě u., missbrauchen; Neuměl toho u. Us. Dch. U. dobře příleži- tosti. J. tr. To ho to užilo (= vytrestalo). U Rychn. Dbv. Třeba u. světa, dokud hoví léta. MP. Užívá všech pěti (= kupuje za pět prstů, krade). Us. Bdl. Poněvadž tomu tak chtějí, nechť toho také užijí. Žer. 315. Čím víc ctnosti kdo užívá, tím více užitku mívá. Na Mor. Tč. Moje mladé leta neužily světa. Na Slov. Tč. Poláci své vůle užívali; Mi- losti jeho užil. Dač. I. 160., 240. Poláci a Čechové jednoho jazyka užívají. Pal. Děj. III. 3. 288. Chci s ním věrného práva u.; Pakli co provedeš, tohož uživeš. NB. Tč. 33., 123. Užijte rady. Mudr. 306., Brt. S. 28. Sv. Pavel raději lahodnějšího výrazu užívá; Aniž jsme kdy užili řeči pochlebné. Sš. P. I. 60., II. 242. (Hý. ). Janík svého zvodu užil. Dsky I. 170. Předchůdcové titulu králov- ského užívali; Mohl hned užiti své zběhlosti. Ddk. II. 279., III. 287. (Tč. ). Aby své spra- vedlnosti u. mohli; Peněz a věna u. Vš. Jir. 87., 237. Hraj Marjánko, hraj dosti, užívej 244 své mladosti; Studýnka róbená mezi vino- hrady, pověz mně, má milá, čí užíváš rady? Čí bych užívala, než svého milého; Už toho máme dosti tej našej veselosti, už sme my užili světa radosti; Ale že só tady hosti, užívejme veselosti; Zahrajte mně hudci za mé bílé groše, aby já užila panenskej roz- koše. Sš. P. 269., 335., 678., 697., 779. (Tč. ). Herodes divných chytrostí užíval; Od něho milosti žádné potom neuživeš; Moci své uživu, abych je vykřísil; Práva svého užive. BR. II. 10. a., 22. b., 98. b., 579. a. A ten diel mněl sem svój, bych užil práce své. Hus I. 282. Zigmund užíval těch lidí. Půh. II. 224. Jsi-li mladý, užij té rady, ctnostně se chovej. Tč. Cokoliv bývá zle nashro- mážděno, toho neužive třetí koleno. Lom. Nespravedlivě nabytého statku neužive třetí dědic. Kdo chce užívati sladkého, musí oku- siti kyselého. Kdo chce užiti dobré vůle, musí pokusiti nezvůle. Uživeš toho co pes sádla. Vz Jmění. Prov. U. čeho také = ob- držeti, čeho kdo žádá. Štelc, Schön, Ms. 1616. — čeho proti komu. Proti odpůrcům užívej své síly. Sych. Lsti proti lsti. Vus. Ten má býti jako psanec a nemá žádného práva u. proti žádnému. Zř. F. I. T. XXIV. Josua užil ukamenování proti zločinci Achanu; Pavel výroku toho užívá co hesla proti všem, jenž... Sš. Sk. 56., II. 35. Užívají balsamu vnitř proti jedu a zevnitř na rány, úrazy. Har. II. 59. — čeho k čemu, Roz- umného člověka ke všemu dobře uživeš. Cyr. Ruky jeho k tomu užil. V. Co se dá k čemu u. D. Místa svého ku vzdělání jiných u. Kom. Léku k dávení u. Jg. U. hlíny k pálení cihel, lépe: z hlíny cihly páliti. (II. 475. ). U. něčeho ku svému prospěchu. Us. Dch. Věcí potěšných k radosti u.; Dříví k palivu u. Ler. Užívej času vesele ke všemu dobrému. Mor. Tč. Bůh nebeský dej vám toho užiti ku potěšení časnému i k spasení věčnému. Žer. 323. Jací to byli mužové, jichž Boleslav k tomu dílu dovedl u.; Aby jich (peněz) užil k přemožení ne- přítele arcijáhen, jehož biskup hlavně k ří- zením zevnějším užíval; Této doby užila šlechta zemská k poradám o budoucím vla- daři; Toho pobytu užil k vyjednávání; Pro- středku k něčemu u.; Na Moravě také zlata k placení bylo užíváno; Politických zmatků užívali k vydírání ve velkém. Ddk. II. 89., 299., III. 43., 87., 232., IV. 70., 177., VI. 32. (Tč. ). Královské důstojnosti a moci jenom k oblažení a spasení lidstva užívá; Výroku toho užíval bezmála k vyznačení pravdy, že.. Sš. Sk. 63., 70. (Hý. ). — Br., Kram. — čeho, v čem (kde). Chytrosti v mluvení n. Reš. V lékařství něčeho užívati. V., Har. V tom pak užive toho prostředku. V. Ně- koho ve svém hospodářství u. Jg. V řeči krátkosti. Pr. U. motorů v průmyslu kože- lužském. Šp. U. v něčem něčího naučení. Bart. Předml. Učitelé církve nejedni ve svých spisech užili moudrosti světské; Leč ho (ži- vota) ve službě Kristově uživeš; Názvu toho užito ve protivě k těm věcem. Sš. I. 165., II. 159., Sk. 1. Král v této věci užil zlé rady, Jich papež užíval v poselstvích svých. Ddk. II. 77., 246., Prot. 113. Jich králové v radách užívali. BR. II. 9. a. — čeho kde (u čeho, mezi čím, při čem). Ješčech (= ještě sem) ja u matky bydla neužila. Sš. P. 414. Poněvadž ho také při židech ve službě evangelické užívati hodlal. Sš. Sk. 189. Aby takového zřízení mezi sebú a ve- spolek stále a neporušitelně jedni k druhým užívali. Zř. mor. 1604. (Tč. ). U něhož (pro- roka) v druhé části proroctví nejednou jména toho se užívá. Sš. Sk. 39. Svěřenec obrany zástupce svého u práva užívá. Kom. Užil u nás dobrých dní. Us. — kdy. Kdo užívá v živobytí prácu svú jak sluší. Mor. Tč. Užij pro lékařství, než se nemoc zakoření. Na Ostrav. Tč. Užil při té příležitosti výsady propůjčené; Obnovuje titul, jehož pod zá- štitou císaře Jindřicha VI. užíval již před léty; Při honech užívalo se psů i sokolů. Ddk. III. 285., IV. 111., 248. (Tč. ). Význačný kon, jehož veškeří téměř národové při smlou- vách užívají; Že týž duch při zámluvách Abrahamovi činěných toho slova užíval; Nebo po hostině se prostředku toho užívalo; Za dnů našich takových chranidel velezřídka se užívá. Sš. II. 22., 37., I. 132., Sk. 284. (Hý. ). Toho k starosti dobře uživeš. Sych. V mládí svého času užívej. Ml. Na lačný žaludek léku u. Ml. — čeho o kom. U něho jména toho o messiáši se užívá; Slova toho (kleštěnec) potom o všechněch úřednících se užívalo bez ohledu na pohlavní poměry; Slova toho užívá o Petrovi. Sš. Sk. 39., 102., II. 25. (L. 69. — Hý. ). — čeho nač. Na očistu zápolí (místa za polem) užívali. Sych. Na to ho neužije (nehodí se, nemá náklon- nosti k tomu). Na Zlínsku. Brt. Užívají bal- samu na rány. Har. II. 59. — čeho jak. Ty toho zlým uživeš (zakusíš). Jg., Šm., Výb. I. 80., 139., Mast. v. 377., 428., Dal. 10., Alx. V. v. 797. (HP. 20. ) Toho kusu mého užívají pastvami, als Viehweide benützen. Sd. Kn. op. Zkl. Zdraví s chutí u. Dbš. Obyč. 16. Chtěl, aby toho užívala do své vůle. Us. Čsk. Užívejte toho ve zdraví. Us. Šd. Bez překážky aby toho užívali. Dač. I. 127. Mohl ovšem slova toho u. bez takového ohledu; Užívají téhož slova se zlovtipem; A sv. Pavel rovně výrazu toho v duchovním smyslu u-vá. Sš. I I. 201., J. 105., Sk. 89. (Hý. ). Toho aby vdovy zlým neužívali. Vš. 231. Lepší užiť práce svojí při mírnej skrovnosti nežli su- žovat žaludek hladem od skúposti. Na Mor. Tč. Po málu toho užívej, čo je v tvojej moci. Na Slov. Mladosti v radosti u. Er. P. 513. Mój rod nechce toho škodu užiti. Dal. 18. Ve svůj prospěch něčeho u.; Tato kronika chce býti jinak užita s velikou opatrností. Ddk. II. 222., 290. U. něčeho s dobrým vý- sledkem. Ddk. III. 252. (Tč. ). Ty a tvoji mají toho na budoucí časy dobrým užiti. Háj., Dal. Cožkoli králové bláznivě spáší, to lid zlým užiti musí. D. Věda, že ho v mnohých věcech s dobrým svým užije. Plác. Sirotci statků s bázní boží užívejte. Pr. Vedlé práva, Pr.; trestu podlé zákona u. Ml. Aby bohatý i chudý pod J. Milostí pokoje mohl u. Vl. zř. Úvod. Aby jí (po- kuty) mohl podlé JMK. dání u-ti. Zř. F. I. A. XXIV. Jich do těla neužívají. Byl. — čeho jak dlouho. Toho úřadu mají do své živnosti u. Zř. F. I. Do vůle něčeho u. Ta- kového rozkošného jara přes celý rok usta- vičně užívají. Ler. Matka užívá statku až do své smrti. Ml. — čeho proč. Léku pro bolení (= proti bolení) hlavy u. Us. (z Jg. ). Jindřich znal ho dobře pro sebe užívati; Této okolnosti uživ král pro sebe navrátil se do Čech. Ddk. II. 266., 277. (Tč. ). Pavel užívá slova obyčejného pro silnější vytknutí své nevole; Petr trojího toho slova užívá pro označení mnohosti divů a jich rozma- nitosti. Sš. II. 31., Sk. 25. (Hý. ). — čeho s kým. A toho prostředku s lidem svým užívá Bůh, aby... Sš. I. 112. Chci s ním plného práva užívati NB. Tč. — čeho zač. Kovu za peníz užívají. Kl. Užívaje k té věci za platného rádce Petra. Skl. II. 67. Úřad- níka za kommissaře užiti. Vrat. 54. Člověk k práci tím schopnější bývá, když časem veselosť za pokrm užívá. Na Mor. Tč. — Dáti se u. proti čemu, v čem = sloužiti ně- komu, libosť mu činiti. Páni mají se dáti svým poddaným užiti; že se proti němu u. nedají; nedati se u. (lakoměti). V. Jiným se v ničem užiti nedadouce. Br. I věřímť vám, že vy jim dáte téhož u. Arch. IV. 332., Pal. Děj. III. 1. 156. — adv. (jak): zle Bart., dobře něčeho u. Us. Důvěrně, tovaryšsky, domácně někoho u. (s ním obcovati). V. Polí volně u. Us. Špatně toho užil. Rvač. Ktož lakotně krmí užívá. Hus III. 187. Jména božího zle užil. Br. II. 150. a. Otakar užil této doby velmi výhodně. Ddk. VI. 48.