Užiti
Užiti. — abs. Neděkujte (za jídlo), do- kud neužijete. Us. Fč. — co: lék m. léku. Vz List. fil. 1. 50. Vz doleji: co zač. — čeho. U. neobvyklých výrazů, Pdl., svého práva, Mus., něčí služby, Výb. II. 16., svého mistrstva. Alx. Ktož toho umie u. Št. Kn. š. 22. (34., 44.). — k čemu: k nějaké po- třebě. Št. Kn. š. 47. — kde. Užívati nějaké knihy ve škole. Us. Rožmberkové užívali v erbu svém červené růže. Mus. 1880. 85. Ty odpustky vy obdržíte a u pekle jich uživete i se všemi s těmi zlými. Výb. II. 36. K tomu, kohož na něčem užívá. Št. Kn. š. 45. — čeho jak: svobody plnými doušky, Sá., zle něčí dobroty. Mus. Pilně každé chvíle u., Mž. 6., něčeho ve skrovné míře. Dch. I oni podlé týchž pravd pokoje mezi sebou užívají. 1512. Mus. Aby svých lidí užili pod omluvú, jakoby ... Št. Kn. š. 156. Louky užívati senem a otavou. Arch. VIII. 540. — co zač. Mohli by za stravu a za práci, jezdiec o tom, užiti něco, ale ne přieliš. Št. K. š. 156. — koho nač. Na to ho neužije (nehodí se, nemá náklonnosti k tomu); Na to by mne neužil. Mor. Brt. D. 283. U Kdýně. Rgl. — komu. Šli do krčmy, kde si užili (zavdali). Slov. N. Hlsk. XVIII. 153