3. va
3. va. Touto příponou tvoří se slovesa opakovací n. vícedoba (Č. ), ze sloves nedo- konavých kmene otevřeného (vz progr. třeboň. z r. 1873. str. 9. ), když ji dáme před pří- ponu infinitivu -ti a předcházející samo- hlásku dloužíme (i a e v í, a v á); někdy se přidává ještě jedno va, potom se a v prvním va opět dlouží a dle smyslu k tomu se pou- kazuje, že časové lhůty větší jsou: hroziti — hrozívati — hrozívávati, plakati — plaká- vati — plakávávati, voněti — vonívati — vo- nívávati, stříleti — střílívati (ale ne: stře- líváti). Da., T. Cf. Bž. 164.