Václav z Vácslav
Václav z Vácslav, a, Vacek, cka, Vaněk, Vašek, Vaša, Venca, Václavík, Václavíček, Vašíček, Vašátko, Vaněček, Venclík, Ven- clíček, Vach, Vácha, m.; titěrné Věnceslav jest z lat. Wenceslaus. Jg. Němc.: Wenzel. Sv. V., vz Tk. I. 627., II. 551. A jednú v roce při sv. Václavě aby (ta svolenie a nálezové) čteni byli všem vuobec. Arch. V. 465. Na penězích a to rozdílně na sv. Václav nejprv příští jedno sto zl. a potom na sv. Jiří též příští jedno sto. Pam. Valaš. Meziř. 88. Ten pátek po sv. Václavě. Půh. II. 348. Sv. Václav svačinu splácal (= do- dělal ji, pro krátkosť dne už se nedává). Hrš. Vz o Václavech v S. N. Na sv. Vá- clava každá plánka dozrává; Na sv. Vá- clava českého bývá zase vína nového. Ve Slez. Šd.