Vada, vadka
Vada, vadka, y, f. = úhona, nedostatek, chyba, poskvrna, kaz, der Mangel, Fehler, das Gebrechen, der Schade, der Mackel. V. přirozená, na těle; bez poskvrny a vady; na němž není vady; nějakou vadu do sebe míti. V. V. na oku; vadu na noze míti. Us. Žádné vady na něm nenacházím. D. Vadu nějakou někomu vytýkati. Sych. V. a ostuda. Th. Vadu odvarovati, J. tr., lépe: odstra- niti. Ml. V. na těle, tělesná. J. tr. V. ve dřevu. Šp. V. hlavní: v. vína, osvětlování. Us. Šp. V. mysli. J. tr. Nebyla to jediná v. Korinťanům vlastní; V. v obcování ne však v. v nauce; Také v. ona mimovolně u Petra zaběhla; Že podešla vada nedopatřením opi- sovatelův. Sš. I. 155., II. 23., 24., Sk. 79. V. ústrojná, vitium organicum, Bildungs- anomalie. Nz. lk. Vady prostý. Us. Dch. Kdo hledá přítele bez vady, nenajde ho nikdy. Kmp. V. patrná, zřejmá. J. tr. Vada zlé pověsti, der Makel des schlechten Rufes. Arch. III. 109. Člověk všady má své vady. Prov. Šd. Každý člověk má své vady, ale při kterém se vidí, tomu se smějí. Us. Tč. Lepší starý sluha nebo pán s desíti vadami známými nežli nový s jednou neznámou. Pk. Přítele svého vady znej, však ho v nená- visti neměj. D. Jak se zhyzdíš jednou vadou, nesmyješ se žádnou vodou. Č., Jg. Strany přísloví vz: Ďábel, Chyba, Křehkosť, Kůň, Nemotorný, Tkadlec, Vyčítati co komu. Ne- máme jiným vad vytýkati, vz o tom pří- sloví: Dítě, Dvéře, Kuchyně, Ňadra, Spra- viti, Střecha. — V. písařská = omyl, der Schreibfehler. Troj. V. v účtech. Nz. — V. = škoda, zlé, der Schade, Nachtheil, das Uibel. Drž se starých rady, nedojdeš brzo vady. Pulk. — V. = neduh, nemoc, die Krankheit, das Gebrechen. St. skl. IV. 34. — V. = náruživosť. V. hněvná, litná. Kat. 78., 2949.