Valiti
Valiti, val, vale (íc), il, iv, en, ení; vá- leti (vz toto); valívati = svaliti, povaliti, rozvaliti, poraziti, vyvrátiti, um-, nieder- wälzen, hinstürzen, hinstrecken, um-, nieder- werfen, umstürzen; bíti, schlagen, stossen, durcharbeiten; hrnouti, hin-, zusammen- werfen; strkati, přičítati, die Schuld auf einen wälzen, schieben; koulením převrho- vati, rollen, wälzen; se = točiti se, upadati, sieh wälzen, fortrollen, hin-, umfallen, hin-, einstürzen; valem jíti, sich wohin wälzen, wallen, strömen, wogend o. wälzend sich bewegen; hrnouti se, řítiti se, mit ganzer Macht zudringen, einstürmen, einstürzen, herbeiströmen. Jg. — V. od vl ve vlna, l se stupňovalo v al. Ht. — abs. Val (odpal! jdi pryč!), weg, fort! U Kojet. Bkř. Proč tady valíš, warum verrichtest du hier deine Nothdurft? U Brušp. Mtl. — co. Valíš kámen Sisyphův (= konáš marnou práci). Poř. Bdl. Co tady valíš (sprostě mluvíš)? Us. u Brusp. Mtl. V. dům, zeď, stěnu = bořiti, L., strom = porážeti, L., Us. u Opavy. Klš., dřevo = kutáleti. Ros. — co, se kam (nač, do čeho, k čemu, v co): něco na hromadu v. Us. Vinu na jiného v. (strkati). Us. Vojsko se na nepřítele valí. Flav., Háj. Valí se naň boj, Br., válka. Kom. Vše se naň valí. D. Čím se větší zármutkové na nás valí, tím také většího potěšení nám Bůh udílí; Soužení na ni se valící. BR. II. 602., 807. Hleď, jak bída se valí na nás. Nudž. K šturmu, ku předu se valiti. D. Ta masť kosti v hromadu valí. Lék. Už se ta zima zase na nás valí. Us. Dch. Valí se mi do očí kouř. Us. Šd. Na krále českého se veliké nebezpečenství valilo. Dač. I. 251. Nebe spásy se nám kalí, lítá bouře se na nás valí. Sš. Bs. 12. Všetko neštěstie sa na mňa valí. Dbš. Sl. pov. I. 402. Jakžby les v les se valil. Rkk. 37. Protož zástupové valili sú se k němu. Hus. II. 278. — se. Francek se už valí (už jde). Us. Šd. Ten se valí (hrne, běží)! Us. Kd. Ten valí (bez: se = utíká)! U Místka, na Zlínsku. Mtl, Brt- Cf. V. se kudy. Všecko se tam valí. Us. Dch. Valí se jako hromada neštěstí, jak veliká voda. Us. Vrů., Brt. — se, koho proč. Leností sotva se valí. Ros. Valí se voda, Ros., vlna, krev, dým, Rkk., kouř, D., obilí (vlní se). Us. Kázal sem je na tvuoj slib dolů v. NB. Tč. 64. — co, se odkud. Kámen se zdi v. Alx. 1132. Valí se dým z komína. Us. Šd. Hneď sa valila zo studni čirá, čistá krev. Dbš. Sl. pov. 1. 519. Príde domov najedovaný, len sa mu tak valil pla- meň z pyskov. Ib. 101. Kouř se valí z ka- men, z peci. BR. II. 860. a. Prach se valí od kočáru atd. Dch. Kámen se mechem ne- obalí, jenž se často s místa valí. Prov. Voda s hory se valí. Us., D. Voda se valí z pra- mene, D., krev z rány; dým z komína, lidé z kostela se valí. Us. Klš — se jak (kam). V Houfech se tam valili. V. Valil do foroty (= jedl, pil přes moc). Na Zlínsku. Brt. Slzy potůčkem se valily. Kat. Videlkama od peca valila mne přes pleca. Ps. slez. Šd. Severu vladař lavinou tmy se valí. Stašek. Hlukem valili se z koleje. Let. 419. Valil se ohromný proud bez značné překážky Uhrami a Řeckem až do roviny. Ddk. III. 169. Stádo úprkem se valilo. BR. 231. a., Haj. Krev se valí potokami. Us. Tč. Ta po- kušení podlé mého předpovídání na vás se valí. BR. II. 108. b. Do domu se valí hou- fem. Bibl. Úprkem na někoho se valiti. Háj. — za čím. Pokuta za pokutou se valila. Br. Vlna za vlnú se valé. Rkk. 14. Rok za rokem se valí. Us. — kdy kam s kým. A v té chvíli valí se za niem bratr žalob- níkuov s svými pomocníky do krčmy. NB. Tč. 251. — kudy. Voda valila přes cestu. Na Zlínsku. Brt. Ajta dým sě valie po dě- dinách. Rkk. 17. Hore dolinami čerňava sa valí (= černé mračno). Sl. ps. Šf. III. 119. — kudy jak. Po jejie bělúciem líčku slzy potóčkem se valéchu. Kat. 699. Vojsko zemí s velikým spěchem se valilo. Us. Lid (tam- tudy) zástupem se valil. Har. II. 170.