Valiti
Valiti. Cf. Mkl. Etym 378 a. — abs. Nevalte (neplácejte) ! Mor. Brt. D. 284. — co. Řeka v-la své vlny, Vrch., svůj proud Osv. V. zuby (shazovati), Vhl., jedlu (po- rážeti). Slez. Šd. — co, se kam (jak proč). Voják hned valil do města (spě- chal). Brt. Studem valila se mi krov do tváře. Hrts Proud se ve proud valí. Kká. Proudem k radnici se v-li, v zmatku. Vrch. Zástupové valéchu se na něho. Bib. mik. Luk 5. 1. — co, se odkud (jak, kam kudy) Kámen s rachotem se skály se valí. Us. Pdl. Zástup z bran se valil. Moha. Do ní (strže) s výše se valným proudem valí vodopád v tisíci sloupech; Jež bez brází se valí ze skalin; Těžké krůpěje valí se mu s čela po tváři Vrch. — co, se jak. Cf. V. se. Ten valil německv (plynně mluvil ! Brt. D. 284. Déšť se valil toky; Moře valilo se proudem, v stálém proudění. Vrch. — kudy. Davy lidu valí se ulicí; Kouř valí se komínem, Us. Pdl., po stupních. Vrch. Přes ně valí se proud . . Vrch. — se proti komu. Tu se medvěd valí proti nám. Us. Šd. — kam čím. Tak sem sa vám rozhněvala, že bych hned byla do teho pantokem valila (tloukla). Mor. Vhl — se kde: na kobercích po zemi. Osv. I 85.