Válka
Válka, y, f. = vojna, boj, od vál ve vá- leti (válčiti), der Krieg. V. výbojná (offen- sivní) a obranná (defensivní); na zemi, ná- mořní, pevnostní, pohorská atd., malá n. partizánska. Vz S. N. V. domácí, BN., měst- ská, v domácí (v cizí) zemi, V., pro nábo- ženství, D., náboženská, občanská, Nz., ote- vřená, Mudr., vyhlazovací, výprostná (Be- freiungs-), zahlazovací, na suchu i na moři, na vodě, Us., o dědictví. Nz. Vyhlášení, opovědění, hluk, případ, čas války. J. tr. Zdvihše mezi sebou války domácí; válku vésti; hrozné války mezi sebou stropili; války nechati, zanechati; válkou podmaniti. V. Válkám se radovati; Pakli válku oblí- bíte, bojujte beze mne. Flav. K válce se chystati. Dal. Válku na zem uvaliti. D. Válku zdvihnouti, pozdvihnouti, vyzdvih- nouti (Skl. II. 4. ), stropiti. D., Br. Válku proti někomu zdvihnouti. Br. Válkou a ná- silím. Br. V. povstala, V., vypukla Sych. Válku smluviti Res. Do války se dáti; Války se nabažiti. Us. Dch. Válka veliká i drobná. Dch. Válku zdvihl Kroesus proti Cyrovi. V. Válku vzbuditi. BO. Věz, ž' esť přietelská válka nebezpečna. Dal. 126. Pře- táhnouti někoho válkou (germanismus a šp. ). Tu jsú války zašly; Ale války zašly i ne- požívali sme té lúky. NB. Tč. 33., 290. Válku opověděti. Šd. Jaromírovi válku vy- pověděl; Se Štěpánem v létě r. 1030. vzňala se nová v.; Ta válka jen málo měsíců po- trvala; V-ku s někým počíti; Tím říše do dlouhých válek zapletena byla; Jako až podnes, bylo i tenkráte k vedení války po- třebí peněz a sice hojných peněz; Výsledek válek bývá nejistý. Ddk. II. 62., 106., 331., 427., III. 49., V. 283., Vl. 105. Kázal bráti na mém zboží bez viny svú válkú; V otvo- řité válce před landfridem bral jemu; Já jsem neměl s žádnou válkou nic činiti; Ve válkách se jest dála ta věc; Když jest bylo ve válce; Nežli se v zemi války počaly. Půh. I. 148., 208., 254., 387., II. 59., 92. Chtiece raději ty věci pokojně než válkou jednati; Jeho nejbrannější a nejčelnější sú lidé jemu zjímáni a zbiti, ježto sú jeho války jemu vedli; Dokudž tato válka mezi námi a vámi tráti bude; 1 velmiť mi jest se v tom příměří veliká škoda stala a větší nežli kdy u válkách; Jestliže bylo na tuto zemi válkou saženo. Arch. 1. 488., II. 45., IV. 343., 411., V. 435. (Šd. ). Počátkové války nevycházely vždy od husitův, ale někdy také od nepřátel jejich; Od lonska těžkou vedl válku proti měšťanům norm- berským; Oni že již protrávili se válkou, aniž mohli stačiti déle; Proč roznítili takové války a nedali zemi požívati pokoje?; Bez slušné příčiny počali válku na nás, pána svého; V. selská. Pal. Dj. III. 3., 59., IV. 2., 424., V. 1. 65., 287., V. 2. 482. A Žižka ihned jel do Plzně a tu z města plzeňského měl mnoho válek s panem Boh. z Švam- berka; Potom o tom veliké války byly mezi nimi. Let. 32., 143. Na válku se od- dati. BO. Za jeho časuov ižádná sě válka nevztrhla. BO. U válku duchovní s ním sme vstúpili. M. V. mezi nimi vznikla. V. Každo- denní (stálá) v. s Čechy. Vz Tk. IV. 257. V. sě vzbudi. Alx. v. 2397. O vypovídání války u Řeků a Římanů vz Vlšk. 345. Když by zahynul pravú válku nesa. Št. Aby žádný z nás konferentův o své ujmě žádné války ani k urážce něčí ani pro obhájení svého vlastního sive bellum ofíensivura sive bellum defensivum zdvihnouti a začíti nemohl a moci té neměl. Skl. I. 1315. Válkou nebo morem práva se přetrhují. Vz Zř. zem. Jir. 701. Válka povstala. V. V míře válku múdro ždáti. Rkk. Válku přetrhnouti. Er. V. žádné rady netrpí. Prov. Válka někoho zajde. Št. Válku nésti. Št. Záhuba říše v. domácí; V. má své právo; V. věc nejistá a vítězství nestálé; V. dá se dobře slyšeti, ale těžko viděti; Lepší pokoj nežli válka, z níž po- chází vše zlé; Ve válce na dobrém vůdci všecko záleží; Války vésti se mají jenom z příčin spravedlivých. Vz Rb. 39. —43., 273. Ve válce štěstí největší díl mívá. Pk. V. nebývá každému hojna, jen někomu. Lb. Štěstí ve válce odneseš na opálce; Co po- koj nasbírá, to válka sežírá. Lepší dobrý mír nežli války vír. Tč.