Vantrok
Vantrok, u, m. a pl. vantroky, ův, m., vantroka, pl., n = vodní žlab při vrchní vodě před stavidly; za nimi jsou žlábky, kterými voda na kola padá a žlab jalový; skládají se ze dna a z bartnic, das Bette, Gerinne, Mahlgerinne. Vys. Z něm. Watttrog. Mz. 363. — V. = žlab či kanál dřevěný, který strouhu vede výše řeky a přes řeku na druhou stranu, das Wassergerinne. U Frýdka. Tč. Půjdeme přes vantroky (přejdeme řeku po lávce, která jest na vantrocích). Tč.