Vařecha, vařeka, vařečka
Vařecha, vařeka, vařečka, na Mor. vařeška = měchačka. V již. Čech. měšečka, Kts., der Kochlöffel. Cf. Vařej, Vařejka. V. jako palica. Sš. P. 335. Má nohy, ruce jako vařečky. Us. Vrů. Vařili tam kašu, dali mi tam na vařečku, ještě podnes kašlu. Sš. P. 733. Nebuď do každého hned v. Vz Míchati se do čeho. Šd. Blázni byli, kordy měli, v-kami šermovali. Us. Šd. Dítě krmené v-kou bývá hloupé a blbé. Mus, 1853. 473. Děvče, které jídá kaši v-kou, mívá dlouhé námluvy. Mus. 1853. 474. Vařechou pěnu shrnouti. Na Slov. V každém hrnci vareška (do cizích věcí se míchati). Prov. na Slov. Míšá se do všeckého jako vařecha. Mor. Brt. V. liší se od kvedlačky, vz Kvedlačka. — V. = planá trnka, Schlehenpflaume, f. U Olom. Sd. — V., y, m. a f. = osoba, která se do všeho míchá a svár a různice tropí. U Opav. Klš.