Vášeň
Vášeň, šně, vášně, ě (zatr. vašň, šně), f. = mrav, vlastnosť, innere Eigenschaft, Sitte, Art, Weise, Laune. Liška chlupy, ale ne vášně své přirozené změní. Reš. Lidé, s kýmž mí- vají obyčej, toho vášně přijímají. Nezdá mi se, by zlé bylo psáti Čechóm české knihy, jimiž by mohli míti víry křesťanské a do- brých vášní naučení. St. Měsíc má tu v., že vlhkosti dává. Ms. v Rozb. 1841., Ms. o hvěz. Těch všech ctných vášní plna bieše. Pass. 498. Podlé vášně krajiny té. Bibl. Také dobrou vášni mělo. Mast. v. 292. Hospodyně šlechetná přitáhne k sobě svého muže v-mi dobrými. Št. — V. = zlá vlastnosť, vada, chyba, der Fehler. O ctnostech a vášních souditi máš. V. Není člověka, který by ně- kterých vášní a nedostatků do sebe neměl. — V. = hnutí mysli, každé okamžité zachvá- cení mysli prudkým citem vedoucí k jednání nepředloženému. S. N. V., affectus, die Ge- müthsbewegung, der Affekt. Vášně své kro- titi. V. Žena vášně muže svého krotí. Jg. Bohu se připisují lidské vášně a náklon- nosti, veselosť, bolesť, lítosť, hněv atd. Kom. Vášně své potlačiti. Krok. Vášeň přišla na ni. Bart. Umění všetečné vášně mládeže zdržuje. V. — V. = náruživosť, die Leiden- schaft. Vášně rozpalovati. Dch. Hrubý člověk neřídí se rozumem, ale vášněmi. Us. Tč. Tělo své s jeho vášněmi křižujte; Po svých vášních odcházejí. BR. II. 32. b., 482. a, Vášně zlé zjitřovati, umrtvovati. Rváč. Nez- bedné a nechvalitebné vášně. Bart. 308. Vášně své v uzdu pojímati. Kram. V-mi zasle- penu býti. Lom. Láska ke hře se mu obrátila ve vášeň. D. — V. = hněv, zlosť, záští, der Groll, Zank, Aerger, Streit, die Feindschaft. Pro vády a vášně přátely sobě v ošklivosť béře. V. Aby kazatel ne na osoby než na hříchy žehral, poněvadž se zdá, že jen v. a choutku provodí. Kom. V. náboženská, der Fanatismus. J. tr.