Vatra
Vatra, y, f., o původu vz Mz. 87. V. = blesk, zastr. Krok. II. 342. V MV. nepravá glossa. Pa. — V., na Slov. = plamen, oheň, die Flamme, das Feuer; ohniště, der Feuer- herd. Tab. lid., Koc, Šd., Němc. Už v. blčala a plameň vysoký stával. Dbš. Sl. pov. 1. 77. Na Královej holi jasná v. svieti, okolo tej vatry dvanásť horných detí. Sl. ps. Tč. Od vatry se nad Slovenskem nebe zoří. Na- hrdluješ sa, že bi si račej pod vatrou hladi mrel. Na Slov. Šd. — V. = ohniště, der Feuerherd. U Vsetína na Mor. Vck.