1. Vavřinec
1. Vavřinec, nce, m., z Laurentius, l ve v, vz L. V. = Vávra, Vavrouš, Vavroušek, na Slov. Vavřiš, Vavřišek, Lorenz, Lenzel. Tk. II. 552., V. 263., Jir. H. 1. II. 310. Ho- roucí slzy a jiskry sv. V-nce (= padající hvězdy, žhounky, Sternschuppen, Lauren- tiusschwarm). Dch. Jak sv. V. zavaří, tak celý podzimek vaří. V Bystersku. Sn. Va- vřinec — podzimec (10/8). Na Zlínsku. Brt. Jak V. navaří, tak se podzimec daří. Na Zlínsku Brt. Jaký sv. Vavřinec a sv. Barto- loměj, takový bude podzimek. Er. P. 87. Na sv. V-nce dej na oltář z hroznů věnec. Šk. O sv. V-ce voda jedovatosti nabývá a neřesti na těle působí, koupá-li se kdo v ní. Mus. Na V-ce naští jelen do vody, voda se ochladí, přestanou se koupati. Na Zlínsku. Brt. Na sv. V-ce brambory (s kobzoloma, ve Slez. Šd. ) do Hrnce (počínají nové bram- bory jísti). Hrš. Na sv. V-ce jdou oříšky do věnce. Tč.