Vazač
Vazač, e, m., der Binder. V. snopů, V. knih (Žid. ), lépe: knihař (kněhař. V. ). V. kůry, der Rindenbinder. Šp. — V. za starších dob = zavazovač ran, der Wundarzt. O tom, což se ruky dotýče, vázači zprávu dadí. Vš. 70. Cf. Výb. I. 874. 27., Smil v. 896. — V., der Netzflechter, Stellheger. — V. = kdo zvěř vyvrhuje, der Ausweider... honiti mají, protož prosím tebe, aby jemu v-če dobrého zjednal. Arch. IV. 7., Gl. 355.