Včela
Včela (místy včala), včelka, včelička, včelinka, y, včelice, e, f., apis, die Biene. V. místo bčela, strb. bBčela (bučeti). Šf., Gb. Hl. 93. Dle jiných od vuk (vučeti), vz -ela, Bž. 227. V již. Čech. fčíla, v Písecku místy včála. Kts. V. = hmyz z řádu žilno- křídlých. Vz S. N. V. obecná, apis melifica, zednická, chalicodoma muraria. Vz Frč. 170., 172. V. hrabavá (andrena), zední (antho- phora parietina), čalounická (megachile). Vz Schd. II. 513. Včela domácí n. medonosná, dělná, robotná. D. V. úlové (domácí), br- tové (lesní, divoké), Jg., vlaské (bez ža- hadel), mdlé, Šp., zední, megachile muraria. Zl. klasy 1856. č. 10. V.: královna n. matka (jediná samička), trubci (samci), dělnice n. pracovnice n. plástnice. Jhl., S. N. Roj prvák, potom druhák, třeťák atd.; roje od letoš- ních rojů slovou paroje n. panenské. Vz S. N. Včely bezmateřelé (bez matky). Na Zlínsku. Brt. Podřezač, přehlížitel včel, včelař; plod, červ, chomáč včel; včelolupič; pytel na včely (včelochytka), včelní ruka- vice; včelařská kukle, čepice; špalek, brť, klát, kláď: slaměný, dzieřoňák; včeličí mor; prázdná buňka = souš; míhání, hemžení včel; podřez včel; včely umřely; včely po- debrati, vybubnovati, podkuřovati, pod- métati, opatrovati, hlídati. Šp. Zemřelý plod: shnilotina, shnilina, shnilý n. zkažený plod nebo červ; nemoc tato: shnilina, shnilotina plodu n. červa. Šp. V. bzučí, Pt., vučí, bručí. Kom. Včely plásty medu dělají, roje jako nové osady vypouštějí. Kom. V. pra- covité med sbírají, snášejí. D. V. přehlížeti, podřezávati. V. žihadlem štípe, píchá. Žluva jest včelám záhubná. Us. (Jg. ). Jsou jako včely bez matky aneb ovce bez pastýře. Solf. Včeličí mol. Šp. či včelenky brňá, či mia milý volá? Sš. P. 339. Poněvadž se na tebe všickni jako včely ssuli. BR. II. 376. a. Včely před deštěm vyléhají z úlů (kupí se kolem česna). Us. Tč. Včela ze hněvu a pomsty někoho uštíkajíc žehadlo ztrácí a druhdy se i života zbavuje; David nepřá- tely své včelám připodobňuje, an dí: Ob- kličily mne včely. Sš. II. 122. (Hý. ). V. umírá; včely po-, vymřely. Us. Brt. V-ly sa prášíja (vorspielen). Na Zlínsku. Brt. Včely na jaře přehlížeti a med zbylý z úlů vybírati; včely podporovati (medu jim při- dávati). Us. Tam mu zavadzal jeden suchý peň a ten byl plnučičký plný včelami. Dbš. Sl. pov. I. 430. Poslau by som posla, tu malú včelôčku. Sl. ps. 170. Petran vzal včely osmnáctery v dluhu panském. NB. Tč. 264. Vlkova byla našla první roj těch včel a od toho roje ty včely vzplodily sě, kteréž Petral pobral. Ib. 264. Dyby mi tak bylo, jako, synečku, tobě, já bych chodila jak ryba po vodě, včela po včelínku. Brt. Ps. 7. Lupla mě v. z rána ve včelínku, dyž sem žala drobnú dětelinku. Čes. mor. ps. 62. My medu nemáme, my včel nechováme. Sš. P. 463. Poctivou pannu včelička neštípne. Mus. 1853. 474. Čo nasbírá v. za deň, to v noci nestroví. Na Slov. Tč. Lidé se ra- dují létu a včelka květu. Dch. Komu v. za uchem lítá, ten se omítá. Pk. Čmel bzučí jako v. Ve Slez. Šd. Ženci na pole, včely z pole. Er. P. 85., Č. Jako včely se mo- tají. Bern., Č. Mezi včely nedmýchej. Ros., Šp. Od včely med, od hada jed. Ros., Č. Čím více se člověk včel choulí, tím více j se za ním sypou. Vz Nepřítel. Jg., D. Bez matky včeličky, ztracené dětičky; Včely, rybníky, ovce zmohou i schudnou lehce; Na zimu sto včel za vídenský, na jaře jedna za krejcar; Skoupě kdo včely přehlíží (moc medu jim ubírá), sám ve škodu se pohříží. Šp. Člověk po světě jako v. po květě. Šd. Na pěkný kvítek i v. letí (= krása se líbí). Šd. Keď v. sladkosti sbírá, po kvitečkách lítá: tak dobrý z příkladních ludí mravy sebe (= sobě) chytá. Na Slov. Tč. Vyle- tují-li včely hned časně z rána z úlů a ne- vzdaluií-li se, bude téhož dne pršeti. Tč. Co činiti, aby včely hodně se rojily a aby neštípaly? Vz Mus. 1854. 551. Co činiti, aby včely po smrti hospodářově neumřely? Vz Mus. 1853. 483. Potká-li v zimě včely ně- jaké neštěstí (zahynou-li ku př. ), přijde v létě neštěstí i na lidi. Kda. O dalších po věrách včel se týkajících vz Mus. 1853. 489. — Vz Hmyz, Roj Včelí.