VděkVděk (na Slov.
vďak), u, m
. = dík, der Dank. To jest v. za to, že. Us. Kdo na ne- vděčnosť žaluje
, nikdy vděku nezasluhuje
. Trnka. Vz Dík
. —
V. =
vděčnosť, die Dank- barkeit. Ráj. Paměť a v. národa. Ddk. II. 182
. Lepší nevděk s pravdou, nežli vděk se lží. Prov. Tč.
—
V. =
odplata, die Be- lohnung. V
. za něco bráti. L. —
V. =
libo,
libosť, die Lieblichkeit. Poslal pro nějaké pivo a chtěl ji jako kmotřinku uctit ve své chalupě, aby jí mohl v. učiniti a jí se za- vděčit. Er.
Sl.
čít. 38. Osvědčovala se, že odporem proti jejímu synu milému jí ni služba ni vděk se neděje.
Pal. Dj. III. 3. 283. Byla tato pomoc zajisté s velkým vdě- kem a potěchou krále. Ddk. II. 291
. V. ně- komu učiniti, udělati; vděk a vhod učiniti. V.
Stává se mi vděk
. D
. V. někomu pro- kázati. Berg. Vděk mi učiníte
, jestli.... Sych. —
Za vděk něčím vzíti =
spokojenu býti, vorlieb nehmen. Za v. přijíti
. V
. Ku- sem chleba za v. bráti. Sych
., D
. Málem béře za vděk
. bych. Mnohý chlebem po- hrdal a suchou kurkou za v. vzal. Prov
. Šd., Tč. —
V.,
adv. =
milo,
libo, willkom- men, lieb, recht, anständig. Buď tobě vděk nebo nevděk. V., Br. Vděk nebo nevděk, přijmi mne bezděk. Vz Nucení. Č. Milý příteli, v. mi jest to velmi. Anth. I
. 166. To by ti mělo v. býti. Arch. IV. 13. Co lze, není nám v., čeho nelze, to prudčeji pálí. (Ovid. Am. II. 19. 3
. ). Sš. I. 77. Také ač jemu v. není, v. má to učiniti. Hus III. 180. Že by jí rád poslúchal, ale že jí nic v
. nenie. NB. Tč
. 203
. Vám by snad bylo velmi v. ZN. Jest (přišlo) mi to v. Us., D. Nevděčnému nic není vděk, by mu pak i za krk pěstí dal
. Prov
. Déšť přichází v. Us. —
Vděk =
v děk, zu Lieb, zu Gefallen, gefällig, zu Dank. Dluh nám vděk půjčený. Faukn. 57. Poslouží mu vděk. Jel. Že jsme dlužni pravého a spravedlivého dluhu nám v. půj- čeného 30 hř. gr. peněz. 1464., 1514. Protož mi se jemu nezdá odpovídati, lečby mi právo rozkázalo a to z těch příčin, že jest dluh mój v. jemu svěřený. NB
. Tč. 37. —
V. =
povab, příjemnosť, lepota, der Reiz, die An- muth, Schönheit. V. jest živá krása smy- slná. Jg. Jaro mladé rozkládá růží v. (Reiz). Dch. Jemná rouška vděky (půvaby) cudně halí. Dch.