Vdíti
Vdíti, vději, ěl a il, ěn a ín, ění; vdí- vati = zastrčiti, včiniti, hineinthun, ein-, an- legen. — co kam. Všecky drobta do drštěk vďoli. Ve Slez. Tč. Petře vděj meč v jeho nožnice. Hr. rk. 233. A v hruď lásky znaky vděj nám, boží duchu. Sš. Bs. 14. Uzdu na někoho v. Jel.