5. Ve větách příčinných
5. Ve větách příčinných (vz Věta pří- činná), v nichž udávají se příčiny toho, co se ? první větě pravilo = kdežto, když, ješto, an zatím. Jak mohu utěšen býti, a já mám zármutek veliký. Co se nemám hněvati a ty křivě svědčila. Svěd. — Klade se tedy, když se okolnosť odporná vytýká, která vý- roku hlavního nepřipouští a o jejížto platnosti žádné pochybnosti není. Věta hlavní jest obyčejně formy tázací. Kterak já tě tam naleznu a já tě tuto vidím ? Pass. — Zk.