VěcVěc. V. das Wort, později teprve Sache, Ding. Prk. v Kuhn's Zeitschr. für vergl. Sprachforsch. 1898. 597. O skloň. sr. Gb. H. ml. III. 1. 395. Každá vec do času; Každá vec má líce i opak; Laždá vec má svú prí- činu, svoj čas; Každá vec na dačo; Na vec pozor, nie na reč; Tá vec má dlhé chvosty; Vec za vec, darmo nič. Slov. Zát. Př. 372a.
