1. Vedlé
1. Vedlé, vedle, u Uher. Hrad. vedla, ve- dlivá, vedlevá, na Slov. vedľa. Cf. Podlé. — V. = předložka, řídí genitiv. O místě = po
straně, po boku, při, neben, darneben, gleich
dabei, nächst, längs. Posadila jej v. sebe. Us.
Otec můj bydlel v. domu Hrachova. Svěd.
Křesomysl na dolejší hrobce v. své rodiny
pochován jest. Háj. Hlava byla vedlé hlavy
(byla veliká tlačenice). Us. Dch. Najprv choď,
najdeš tu vedľa tohto potoka barany sa pásť.
Dbš. Sl. pov. I. 108. Sedněm vedla cesty,
buděm kolače peci. Sš. P. 770. Daj mi
chlopka boj starého, co se sednu vedle něho.
Ib. 799. (Tč. ). Viem, že již mnozí, byvše
protivní, jsú již vedlé pravdy; Též i jáhen,
když byl vedlé cesty a viděv ho, pominul
jest. Hus I. 235., II. 432. (Tč. ). Chceš-li v.
nás tuto seděti? V. své rodiny pochován jest.
Háj. Zhora od prestola čakáš pravdu živú,
vedla od súsedóv lásku spravedlivú. Na
Slov. Tč. — Pozn. Sedl si v. něj špatně
m.: vedlé něho, poněvadž se vedlé nepojí
s akkusativem, nýbrž s genitivem. — Jezdilo
se deň vedľa dna (každého dne). Slez. — V. znamená společnost s kým, spolu, mit, neben, bei, nebst. On město v. jiných zá- roveň řídí. V. Vedlé císaře mnozí proti Čechům povstali. Jg. A že byste potom rádi sobě pomáhali, byste věděli vedlé koho. Arch. 371. Že by dotčený konšel dlužen byl vedlé každého konšela, kterýž při tom byl, za vinu dáti 10 funt. NB. Tč. 43. Blahut a Hošek a jiní vedlé nich z Hluku. NB. Tč. 107. Jak jsú se vedlé jiných obyvatelů zavá- zali. List z r. 1479. Tč. — O přiměřenosti = přiměřeně k čemu, laut, nach, verhältniss- mässig, zu, gemäss, zu Folge. V. rozumu živu býti. Mudr. Učinil jsem to vedlé jeho žádosti. Pass. Jini všickni páni z Rožmberka mají sedati mezi jinými pány vedlé let. Zř. F. I. A. XV. V. možnosti pomůžeme. Tov. 5. A rač věděti, žeť sem já také již posly své k němu poslal vedlé těch úmluv. Arch. IV. 6. Vedlé znění a položení listu našeho často psaného. List z r. 1517. Tč. Tomu má věřieno býti vedlé práva; V tejto příhodě podlé vašeho psanie Havel obžalovaný Fi- lippovi nic povinovat nenie vedlé práva; Vedlé toho potom budete moci se svými rozumy spravovati; Otec každý dětóm dává jako chudý vedlé své možnosti, což muož. NB. Tč. 4., 43., 76., 199. Všecko vedlé vše- obecné shody jest. Kom. Syn dlužen jest vedlé své moci z každé biedy otci a mateři pomoci; A to jest učinil vedlé vuole božie; My zákon máme a vedlé zákona má umřieti (Joh. 19. ); Po mně počal sě jest v životě v. člověčenstvie i po mně narodil sě jest; Každý veme odplatu vedlé své práce; Chtiece ra- ději obřezovánie a oběti zákona v. litery zachovávati. Hus I. 144., 465., 471., II. 22., 66., III. 31. (Tč. ). — O příčině, für. Vydej život a krev svou v. Boha. Zk. — Cf. Zk. Skl. 220., Mkl. S. 254., 519.