1. Vědmo
1. Vědmo, a, n. = hadačství, kouzly, die Zauberei, Wahrsagerei. Št. N. 46. Vz Návaz. Abychom po kterém vědmě co věděti chtěli. Št. Nenie čar v Jakubu ani v. v Israheli. BO. Vědmy a kakýmis věštbami porušujie vieru pravú; a ony pak baby jedna mimo druhú mistruje kúzla, čary, vědma. Št. Er. 93. Byla by porušena viera, kdyby kdo měl vědma. Št. N. 182. — V. = znamení, signum. Bude jim to vědmo, že Buoh chce je v tom uslyšeti. O 7 vstup. St. Často vědma, snové zračují se. Št. Pohled Páně byl vědmem odpuštění. Sš.