Vědro
Vědro, a, (gt. pl. věder), vědérko, vě- dýrko, a, vědérce, e, vědérečko, a, n. = nádoba k nošení n. vážení vody, korčák, okov, konev, der Eimer, Handeimer. Cf. vdyia. Vě- dérce vody svěcené. V. Vědérce zlaté many plné chováno bylo v arše. Bls. 118. Běže zmilitka ku potoku, nabiera vody v kovaná vědra (= konve. Tak posud v Domažlicku. Šb. ). V. na vodu. Us. Šp. Ve skříni bylo v. zlaté. ZN. Žena nechavši tu vědra svého, jde do města. ZN. Věderce rosy naplnil (concham rore implevit). BO. Dotud se s vě- dýrkem k studnici chodí, až mu se obrou- ček opukne. Prov. Dotud se s vědérkem pro vodu chodí, až se rozbije. Vz Zločin. Lb. Ze studnice věderci n. okovem vážiti. Kom. — V. = míra tekutin, Eimer. V. piva = 40 mázů po 4 žejdlících a taková vědra jsou 4 na sud; v. vína = 30 mázů po 4 žej- dlících a takových (vinných) věder jde 10 na sud. S. N. Půl vědra, Kom., půl druhého vědra. D. Polouvědro, půlvědro. Šp. Vědro bylo rovno 4 soudkům. Ddk. IV. 145. Béře mi 16 věder vína. Půh. II. 533. Člověk okrouhlý jako vědro (tlustý). Šml. Dle nynější míry vědro = 056589 hektolitru (7 věder asi 4 hektolitry). Vz Hektolitr.