Vejce
Vejce. Ct. Kram. Slov., Slov. zdrav. 394., KP. V. 679., Wtr. Obr. 794., Schd. I. 411., Km. II. 409., Km. 1890. 88., Kžk. Por. 317., 338., 390., Mách. 10., 17., 94.-95., 169. V. ssavčí, ptačí, Ves. I. 71., 81., prvotní. Ib. 81. V. velikonoční (kraslice). Vz Zbrt. 292. Bar- vení vajec. Vz Tk. VIII. 504. Zrání vajíčka, Eireifung. Vyfoukané v., vz Korbelek (dod.) To jsou ty v. (tak se věc má)! Us. Dětem svěřit v. a tobě peníze ! Šml. Hned to bude, jen co kočička v. snese. Us. Ani holubí v. nezmaří (je dobrá hospodyně). Us. Kšť. Lepší v. uchráněné nežli vůl snědený. Bž. Mužští nemají jísti husích vajec, nikdy by nevysoudili. Na záp. Mor. Mtc. 1892. 194. Hádanky: 1. Pěkný domek vylíčený, ani oken ani dveří v něm není. — 2. Bečička bez obručí a má dvoje víno. — 3. Vím já jeden domeček bez okeneček, chce-li ho- spodář z něho ven, musí stěnu prolomit. — 4. Jede Turek, veze soudek, a v tom soudku dvojí trunek. — 5. Spadla bečička z hůrky do komůrky, rozbila se a žádný bednář jí nepobije. Km. 1886. 752., Brt. Dt. 152. — V. je soudeček bez obrouček, je v něm dvojí víno a přece se nesmíchá. Sbtk. Výkl. 17. Hadí vajíčka (jež snese slepice, která prý se pojímala s hadem) házejí místy přes střechu, aby neštěstí předešli. U Chotilic. Kšť. Jak s vejci nakládati. Vz NZ. I. 231. — V. v bot. Cf. Rosc. 85., 90. — V. = vejco- vitý hlavonožec, gomphoceras, zkamenělina. Frč. G. 67. Vejcoch, u, m. = sopouch. Mor. Knrz.