Vějička
Vějička, y, vějice, e, f. = veliký vítr, vánice, grosser Wind. Us. — V. = věječka. V. — V. = proutek lepem pomazaný, na nějž ptáky lapají, die Leimruthe. V. V = lestvice, palička lepová. Šp. Ptáčník vějicemi lepovými, kteréž na rohatinu vystaví, ptáky chytá. Kom. Ptáky na vějičky lapati; pr- kénko na vějice. D. Na vějice mnoho ptáků nachytal. Sych. Vějice polepiti, lepem na- mazati; vějičky nastrkati, nalíkati na roha- tinu (na rohatku, roháče, ostrbu, rejs, pta- čidlo, kozlík, kotrč). Šp. Jíti, sednouti komu na v-ku. Us. Dch. V-ky líceti. Us. Políknu na tě v-ce, dostanu tebe do srdce. Sš. P. 251. Šlechta sedla hladkému řediteli na v-ku. Stnk. V-ky kolem studánky postaviti (na Čermáky atd. ). Us. Hk. Samochtě na v-čky se posadil (Původ neštěstí. Vz Neštěstí. ). Č., Sych. — V. = vějadlo, vějíř, der Fächer. — V. = víčko na očích, das Augenlid. Lek. kn.