Vějíř, e, vějířekVějíř, e,
vějířek, řku, m. =
věječka, vě- jidlo = náčiní, jímž obličej před sluncem se chrání aneb čerstvý vzduch na obličej se věje, der Fächer, das Waderl, Wädchen. Vz S. N. Tanec s vějíři
. Us. Dch. Poněvadž jednotlivé stavebnosti dvoru těsně k sobě přiléhají, obdrží celek jakýsi způsob v-ře. Ddk. IV. 137. V zahradách rozkládá se ně- kolik v-řů datlové palmy
. Svět. Tč.
—
V. =
věječka, die Wurfschaufel. V
. MV. nepravá glossa. Pa. —
V. =
lis
t kapradinový. Vz S. N. —
V. =
silurská zkamenělina, Bron- teus. Us. Zkr.