Velebnosť
Velebnosť, i, f. = velikosť, vznešenosť, vysoká důstojnosť, die Grösse, Herrlichkeit, Hoheit, Majestät. Panská v. (sláva). V. V. udatenství. Troj. — V. božská, Gottes Herr- lichkeit, Majestät. V. Ej došel mňa mandát od Boha samého, že sa mám představit před v. jeho. Sš. P. 62. — V. královská, die königl. Hoheit, Majestät. V. královská zá- visti poddána jest; Ve vinu uražené v-sti upadnouti. Kom. Provinění proti velebnosti královské. Jel. Úrazem v-sti se prohřešil. Sych. Císařská v. V. císařskou uraziti. — V. = titul i jiných osob zvl. duchovních, Hochwürden, Herrlichkeit, Magnificenz. Vaše v. Jg. Vz Velebný.