VelebnýVelebný = vznešený, veliký, slavný, herr- lich, ansehnlich, rühmlich, vortrefflich
. Muž velebného rodu; v
. lidé, v. město. Troj., v. chrám, dům. Kom. V. = copiosus. Z Gloss. 129. 7. Ž. wit. má zde velikebný. Všecka obec v-ho města pražského. Arch. I. 203. Rozpomínal sě na svój dřevnie v-bný stav. Pass. 936. —
jak. Komonstvo k užasnutí v-bné. Dl. —
V. =
ctihodný, důstojný, ehr- würdig, hochehrwürdig. V. svátosť, das Hochwürdigste, sanctissimum. Kom. —
čím. Stařec velebný dávným věkem. Ld. Ty chceš mnú býti
v světě v-bný. Hus I. 259. —
V. =
titul dávaný sa starodávna krá- lům, vznešeným osobám, nyní toliko kněžím. V. králi. Troj. V. pane. D. V. matka. Us.
V. pán není církevní titul, lépe: ctihodný n. velectihodný. Vz Ctihodný a obšírnější výklad v Mus. 1841. str. 444.
V., obyč. titul knězi, který by měl pominouti, poněvadž se ho při jmenování svátosti oltářní užívá. Šr. Že sem prosil v-ho otce kněze biskupa. Arch. III. 57. Vz Titul.