Veličenství, veličenstvo
Veličenství, veličenstvo, a, n. = ve- lebnosť. Proch. Hlas hospodinóv u v-stviu. Z. kap. 28. 4. Uzře syna člověčieho jdúce v oblacech s v-stvím. M. Vz Velebnosť. — V. = titul, Majestät. Jeho cís. král. Veli- čenství; Její c. k. Veličenství, nejjasnější paní. Sr. Jeho V.; zločin urážky Jeho V. J. tr. Královské v. Ddk. V. 280. Císař uči- nil jenom, co dle tehdejšího ponětí práv- ního císařskému v-stvu příslušelo. Ddk. IV. 3. Vaše c. k. apoštolské v-stvo! Us. V., rus., u nás by: milosť císařská, královská, stačilo. Pk.