1. Velikonoc, velkonoc
1. Velikonoc, velkonoc, i, velikanoc (gt. velikynoci, vz Velikánoc), veliká noc, gt. veliké noci a pl. velikonoce, velko- noce, gt. velikonoc, dle Vánoce. — V. = hod, slavnosť velikonoční, velikonočního be- ránka památka, hod slavného vítězného z mrtvých n. od mrtvých vstání, das Oster- fest. V. Vz S. N. Až do v-noc. Us. Dch. Polovici do velikonoci, do veliké noci. NB. Tč. 219. Ten pátek po velicenoci. List z r. 1514. Tč. K veliké noci. 1441. O velice noci. Št. N. 188. Po velicě noci. Arch. V. 275., Hus II. 138. Všecka obec má dáti tele 6 gr. k velicě noci. Půh. II. 241. Veliká noc slove noc, v níž jest velikú věc učinil veliký Kristus z mrtvých vstav. Hus 1I. 109. K vel- konocům odebral se císař do Řezna. Ddk. II. 364. Komu se o velikonoci vyšlehá, ne- dostane prašiviny. Mor. Zelené vánoce, bílé velikonoce. Šd., Tč. Kolik mlh v březnu k nebi vstoupá, tolik bude ještě mrazů po velikonocích. Pranost. Tč. Jaký konec Ma- sopusta, taká velká noc. Slez. Tč. Jest-li Dimitriův den na holo, bude teplá velkánoc. Pran. Tč. Na velkonoc bude-li pršeti, ne- budeme mnoho píce míti. Kda. Prší-li na velkou noc, bude málo sena. Slez. Šd. O v-cích schová se již vejce do trávy. Hrš. Vz Velikonoční.