Velikonoční, velkonoční
Velikonoční, velkonoční = k veliko- noci náležející, Oster-, österlich. V. slavnosť, hod, svátek, svátky, den, bochníček (maza- nec), beránek, trh výroční, zpověď, pondělí. Jg. V. mouka židů, das Ostermehl. Dch. V. jezdci, Osterreiter. Dch. Šel na hod v. do Jerusalema. Hus II. 28. V. letokruh, cyklus paschalis, der Ostercirkel, meze, terminus pa- schalis, die Ostergränze, Nz., čas, Šd., Gaus- sovo pravidlo, Šim. 48., týden. Ddk. II. 380. Křest sv. se dle prastarého obyčeje jen ve svatvečer v-čních neb svatodušních svátků udílel. Ddk. III. 24. Prší-li na hod v., ne- bude úrodný rok. V Bystersku. Sn. Déšť v neděli v. vymlátí obilí, na sv. Ducha vy- mlátí na čisto. Na mor. Zlínsku. Brt. Prší-li na hod boží v., bude málo píce. Pranost. Tč. O boží hod v. dávají dobytku trochu svěceného vína a kousek mazance, aby dal hojný užitek. Mus. Paškál (v. svíce) jest prý dobrý proti bolení zubů a píchání v uších; dá se kousek na uhlí dřevěné a kouř se pouští do úst n. do ucha. Mus. 1855. O jiných pověrách vz v Mus. 1853. 494. Jaké zvě- stování boží matky, takové i v. svátky. Tč. Všecko snáší, jakoby mu v. koláč napekl. Ctib. Hád. V pondělí velikonoční je šmi- grúst (vz toto). Hoši šlehají karabáči, sple- tenými to vrbovými haluzkami (buď čtyřmi, což sluje čtverák, buď osmi, což sluje osme- rák) děvčata, načež dostávají malovaná vejce. Někde dostávají kořalku a koláče. Mimo to polévají místy chasníci děvčata vodou, ba dříve je i do vody, do potoka a p. házívali, což nyní jest zakázáno. Místy postřikují sebe malou stříkačkou skleněnou (čikovkou) buď vodou nebo voňavkami (v Meziříčsku). V úterý v. šlehají děvčata hochy, kteří se však nedají. Děvčata říkají: Dnes je naše, ale hoši odpovídají: Dnes je toho, kdo obdrží. Na mor. Valaš. Vck. Vz Šlehačka. Lesti o masopustě ijá se koblihy na slunečku, tož v pondělí v. malované vajce pod kamny (je dlouho zima). U Vy- zovic na Mor. Šd. Cf. Velikonoc.