Veliký
Veliký. Do prachu upadne-li veliký, na po- dívané té se zálibou a s posměchem vždy chátra veselí se. Brab. 55. — V. noc. Velika noc, od veliky noci atd. Z toho později: veliká noc, velikou noc atd., konečně složenina: velikonoc, nč. pl. velikonoce. List. fil. 1895. 302. 0 strč. skloň. cf. Gb. Km. -i. 42. — k čemu. Člověk slabý k vědomí, k slepotě velký. Bráb. 196.