Veliký, velký
Veliký, velký; velik, a, o; komp, větší, věčší, věčí (vz čs), větčí, na Slov. vatší, zastr. veličejší; superl. největší, nejvěčší atd. Věčší od vek. Bž. 38. Věčší. Rkk. 22., Hr. rk. 79. a j.. Dal. 95., 123., Výb. II. 39., Hus II. 120, III. 56., 252. aj. Vz Trpěti. Veličejši. Hus I. 161., 412. h j. Cf. Pýcha. Větší. Hus I. 3. Větčie. Hus I. 277. Věčči. Hus II. 207. Věcší (cš = tsš-tš-č, tedy větší nebo věčí). Vz Gb. Hl. 103., Prk. v Jag. Arch. für slav. Phil. 1877. 393. a násl., ale vynech v Jag. druhou polovici od: Doch wie aus den.... — na str. 395. po slova spustnouti, spustlý, který. Komp. po etymologicku: věčí u. věčší, po foneticku věčí a píše se po historicku větší, poněvadž od 16. stol. všeobecně se tak píše. Gb. Uv. 58. Cf. také Š. a Ž. 1856. str. 62., Mk. 86. — V. = rozlehlý, rozprostřený v jakýkoliv směr, zvl. vzhůru, ausgedehnt besonders in die Höhe, gross. V. moře, statek, V., vrch. Us. Zahrada ta jest 4 jitra veliká. V. obec = měšťanstvo naproti zastupitelstvu obecnímu. Pal. Dj. V. 1. 125. Mnoho a často- krát sme na velikú obec i na starší podá- vali; A obec veliká i starší nám zase po- rúčeli. Arch. IV. 384. Jak jseš o kus větší. Er. P. 384. Čtyry rohy, žádné nohy, břicho veliké (= peřina). Us. Šd. V. zvěř (Gross-, Hochwild): jelení, dančí, srnčí, černá zvěř; v. pták: tetřev. Je v-ký jako vrabec v hrsti, Us., jako špendlíková pálka, ve Slez. Šd., jako strnad. Ib. Šd. Kozel má velkou bradu a přec není mudrc. Tč. Mají několik dětí, jedno vždy o pohlavek (o políček = o něco málo) větší nežli druhé. Bydž. Kšť. — V. = nadobyčejně rozlehlý, rozprostřený, unge- wöhnlich gross. V. krajina, město, stodola, klec, číše, prst, oči, krok, voda, Us., doby- tek, V., pes, socha; ku podivu v.; mnohem větší; o málo větší, mnohonásob v-ší. D. V-ký krok učiněn k tomu (již hodný počátek se stal). V-ký jako dům Dbš. Obyč. 43. Napadl v. sníh. Sl. let. I. 319. Nabyti velikého ob- jemu; Jísti v-kou lžicí (= býti na hostině). Us. V. sníh — malá voda. Pran. Tč. Čím větší hlava, tím v-ší klobouk. Větší dým nežli pečeně. Větší než narostl (pyšný): Větší síň nežli dům. Č. Větší řemen krájel, než mu kůže postačiti mohla. Ve veliké vodě veliké ryby bývají. V. pták velikého hnízda potřebuje. (V. ) Má v. nohy (o buj- ném). — nač. Dcéra na zrost veľká. Ht. Sl. ml. 209. Služka na postavu v-ká. Slez. Šd. Strany pořekadel vz: Kopí, Slonbidlo. — V. Prodej ve velikém, lépe: na hrubo, po hrubu, hrubý (veliký). Brs. 136. Cf. Vel- prodej. — V. = příliš veliký, zu gross. Ty boty jsou mi v. Us. Je velký jako slon, Slez. Šd., jako strom, jako obr. Šd. Dě- lalo by to veliké oko, es würde grosses Aufsehen machen; Začínají ve veliké míře, sie fangen gross an. Dch. — V. = zrostlý, erwachsen. Velcí i malí. A kdyby byl sebe větši. D. Zábavy malým i velikým, Unter- haltungen für Klein und Gross. Dch. Musíš mati víc rozumu, lebo si od nich starší. Na Slov. Tč. Aby zapsáni byli v každém domě hospodáři napřed a pak osoby veliké i malé všecky. Pal. Dj. V. 2. 40. Mezi velké se nepleť. Vz Pán (strany přísl. o tom). Malé děti, malá starosť; velké děti, velká starosť. Prov. — V. = dlouho trvající, lang. Sloužil mu veliký rok (osm let). Cimrhnz. Myth. 267. — V. = těhotný, schwanger. Naše Ančka už je veliká. V Kunv. Msk. — V. = počtem, množstvím znamenitý, z mnoha dílů se sklá- dající, der Zahl, der Menge nach beträcht- lich, aus vielen Theilen bestehend. Velikými penězi se vykoupil; v. cena; za v. peníze, v. zboží; na větším díle, V., větším dílem, z největšího díla; v. počet. D. V. důchod, vydání, peníze (op. drobné), svatba, rada, jmění, náklad, obchod; něco z většího pra- covati (z hrubšího). Us. Ve v-kém množství, in grosser Fülle; ve v. celku, im Ganzen und Grossen. Šetři v malém, najdeš velké. Dch. Větší zisk, der Mehrgewinn. Na větším díle všichni (listové) se ztrácejí nebo tak dlouho na cestě vězie, že týměř mezi ztraceny mohou počteni býti. Žer. 15. Ktož menšieho nemóž, aniž větčieho móž; Jakož sú mněli zákon- níci starého zákona, že jakož jest oběť veli- čejšie, tak jest lepšie. Hus I. 277., 289. Není velkých příjmů bez velkých výdejův. Prov. Tč. — čím: počtem. Háj. — V. = vnitřní sílu mající, silný, náramný, slavný, snažný, naléhavý, einen grossen Grad innerer Stärke o. Vorzüglichkeit habend, gross, stark, an- gesehen, berühmt, eindringend. V-ký mráz, milosrdenství, přátelství, vážnosť, potupa; v. srdce a mysl míti, V.; hlas, čarodějnice, Kom.; pozornosť, úzkosť, duch, mše, milosť, učenosť. D. Na velikou žádosť to učinil (Ros. ) šp. prý m.: na prosbu snažnou, naléhavou, ale sr.: K jeho velicěj prosbě. Pass. Pro- sili jsme velikú prosbú. Arch. IV. 122. Větší žádosť. Hus II. 183. Síla pětkrát viečše Pra- žan. Rkk. V. česť. Leg. V. pobití, pótka, boj, Rkk., pohnutí. Har. V. teplo, horko, zima, radosť, žalosť, smutek, povyk, škoda, užitek, práce, moc, chvála, hanba, trest, zá- sluha, pilnosť, síla, muž (dle umění, činů), básník (slavný), hráč, pijan (nemírný), práč, šelma, rozum, nemoc (padoucí), oltář; jest veliká otázka (nejisto). Us. Byl již v. (svr- chovaný) čas, es war schon hoch an der Zeit, die höchste Zeit; V. kázání, die Hoch- predigt. Dch. Pro velikéj bolesti. Kdo zbě- hlejší v kartách bývá, je darebník větší. Na Slov. Tč. Hora má veľké uši. Mt. S. I. 89. Velkým hlasem Kristus volal, alta voce. Zjev. svatého Jana. Nebť jest nám toho veliké potřebie, abychom obecného dobrého jednati nemeškali. Arch. II. 27. Vojnu předce anobrž větší než kdy prve máme, ku pokoji naději žádnu. Žer. Odbyl všech vin i u práva velikého i malého za máteř; Držal je u vě- zení k své libosti a k naší v-ké hanbě. U desk před většími úředníky. Půh. I. 338., II. 441., 443. (Tč. ). V tu dobu velikým hně- vem káza sv. Ondřeje v žaláři zamknúti. Pass. 23. (Hý). To veličejší hlas přivodí. Ruk. kd. A kde závisť veličejšie než mezi bojovníky, jenž proti sobě jsú?: Láska nedme sě pýchú a kde veličejšie pýcha než mezi bojovníky ? Hus I. 161. Potřebí v-ké jest manželom, aby se nechlipně měli; Ale ovšem ten hřiech jest těžší, v němž jest veličejší nevděčnosť a ve- ličejší pád od veličejšie milosti neb od vět- čieho daru; Poňavadž pokora činí velikého, větčie pokora činí větčieho; A mužie že jsú v svém přirozenie lepší, hřešiece mají veli- čejšie než ženy pohaněnie; Poňavadž jeden i bláznov i mój jest západ, což mi platno, že sem veličejšie přiložil k múdrosti pilnosť (Eccl. 2. ); Mněli sú pohané modléce sě modlám, by krásnú řečí a výmluvnú a ve- ličejšími hlasy Buoh spieše se hnul k usly- šenie; Která větčie ohavnosť opuštěnie neb zpuštěnie v miestě svatém, než když vepř v rúcho sě obléká v svaté?; Kdy větčie a hustější byly zrady a nenávisti než nynie?; Mají veličejší pilnosť, aby měšec naplnili; Panna Maria dopuštěna jest pro umučenie syna svého k veliké bolesti; Větší žádosť; Otec věčší mne jest jelikožto člověka; I kde si tak v. hlas vzal? Hus I. 197., 204., 243., 278., 282., 290., 301., 351., 412., II. 26., 207., 245. (Tč. ). Blázen, kdo dává, větší, kdo ne- béře. Prov. Šd. Veliké muky veliký hlas činie. Hus II. 245. Z mnoha ruk větší pomoc. Prov. Tč. Velké hřmění, malý déšť; Z vel- kého mračna malý déšť bývá; Malý oheň velký les spálí. Ve Slez. Šd. Poslušenství poddaných jest největší sláva vrchnosti. Us. Lepší malý zisk než veliká škoda. V. Čím větší šelma, tím větší štěstí. Malé zloděje věšejí, velké pouštějí. Varuj se příliš zdra- vých krmí, dobrých lidí a velikého štěstí. Prov. — čím. Ó ženo! veliká vyznáním, pevným stáním jest viera tvá. Hus II. 99. — v čem: v zlosti. Hus III. 243. — V. = du- ležitý množstvím, následkem, der Menge o. der Folgen wegen wichtig, gross. Něco velikého provinil. Har. V. skutky, činy, ctnosti, chyby, Us., průmysl, Grossindustrie, trh. Nl. Má u sousedů veliké slovo. Sych. Když k největ- šímu přišlo, opustil mne. Jel. Kdo je v malých věcách pilný, budě i ve velkých; Kdo věc velkou rychle koná, snadno kde zavadí; Ne- rovnosť u lidu činí velkú bídu. Na Mor. Tč. Nakrmenie slova božieho jest veličejšie než chleba tělesného. Hus I. 329. Velké věci po- malu rostou. Prov. Tč. — V. = přednosť mající, mezi jinými výtečný, znamenitý, Vor- zug vor Anderen habend, gross. V. páni 6 koňmi se vozí. Kom. V. úředník, svět, Us., kníže. D. To je velká selka (z velikého statku). Us. Msk. Že sě bál ciesaře veličej- šieho súdce; Řeč zavierá větší mudřec a král, spasitel náš řka. Hus I. 187., 283. (Tč. ). Kdo z náhla velkým zóstal, nech sa zkázy bojí. Na Slov. Tč. Jak veliké hodiny uka- zují, tak malé se po nich spravují. Prov. Šd. S velikými pány není dobře višní (třešní) jísti. V. Veliké pány měj přátely, ale ne sousedy. — v čem. Nehledíš osoby t. j. pravíš pravdu upřiemo i velikým lidem i malým v dóstojenstvie; O Kristu píše sv. Lukáš, že byl muž veliký v skutku i v řeči Hus II. 397., III. 305. I bieše Judith velika ve cti. Št. N. 30. 13. — čím. Větší urozením (majores natu). BO. — V. = zvl. mnohé neo- byčejné vlastnosti mající, viele vorzügliche Eigenschaften besitzend, gross. V. duše; v. srdce a mysl, v. Bůh, Peter v.; to jest v. myšlénka, slovo. Us. — V. o nepravých přednostech a smyšlených, von falschen und erdichteten Vorzügen. Velikým se dělati. V. Na v. pána hráti. Sych. Dělati velikého, es nobel geben, den Grossen spielen. Us. Dch. — V. Britannie, Rus; ves, Michelsdorf, ves u Podbořan; Řecko, Gradiště, mogul, oceán, vezír. Vz S. N. V. ovčín, ovčín a Slabec. PL. — Velká hora, Gross-Hora, hájovna u Vo- pořan. — V. ves, Grossdorf, vz Veliká. — V. hory, Rudolphstadt, městečko u Budě- jovic. PL. — V. dvůr, Grosshof, mlýn u Po- hořelic na Mor.; dvůr u Tábora. — V. vír, Grosswühr, ves u Vorlíka. PL. — V. mlýn, u Dvorce na Mor., u Fulneka. Tč. — V. noc, vz Velikonoc; v. neděle (hod boží), sobota, der Charsamstag; čas, lange Zeit, hohe Zeit, höchste Zeit, Jg., týden (pašijový), die Mar- ter-, Charwoche. Jg. V. pátek, der Char- freitag. Us. Jednak u křieže u v. pátek 5 grošóv pro 5 jiezev Kristóv položiti velí. Hus I. 445. Na v. pátek dy prší, je suchý rok. Slez. Šd. Vychází-li slunce na v. pátek jasně, bude úrodný rok, pakli v žlutočer- vených mracích, bude neúroda, hlad a válka; Na v. pátek nemá sedlák zemí hýbati, neboť ona prý kvílí spasitele. Pron. Tč. Když je na v. pátek rosa, zasej ty, sedláčku, prosa. Slez. Šd. Umyje-li se kdo na v-ký pátek hnojůvkou ruce, nedostane záděru. Na mor. Valaš. Vck. Na v. pátek běží mladí staří k potoku a umývají se, aby byli čerstvi a zdrávi. Nebo berou do hrnku vody z po- toku, do té vody dají peníz a pak se doma ostatní umívají. Peníz dávají do hrnku proto, aby měli po celý rok peníze. Kdo má od- biračku (vřídek) na noze, klade před postel sekeru, aby, jakmile by vstal, na ni šlapl a ta prý mu pomůže. Na mor. Valaš. Vck.