Velmi
Velmi, zastr. velmě = velice, sehr, stark, viel. S příslovci: mnoho, často, za časté, ráno, rychle. V. Příliš v., náramně v., více než v. V. Ježíše jste sobě nade všechny jiné zalíbili v. múdře. Hus III. 269. V. lépe řečeno; Tototě póst, jenž já velmi více volím; V. by hóře učinil ten... M. Aby se v. dobře měl. Arch. II. 26. Toho sú páni mstili velmi skutečně. Arch. II. 488. — V. s adj. Velmi chudý, V., dobrý, zlý, hloupý, chytrý atd. On jest velmi spokojen. Dch. Velmě nepo- dobné strany. Št. A já mu byla velmi ráda. Dbš. Sl. pov. I. 504. Viděním nákladných a velmě divných marností zapalují sě lidé viece k ofěrování než k modlení. Hus I. 78. Opět vzal ho ďábel na horu vysokú velmě. Ib. II. 86. Ona je velmi (moc, Us. ) krásna. Dch. Velmi rádo vlastní při cizím hyne. Prov. — V. s positivem m. superla- tivu, vz Superlativ. — V. se slovesy. V. chybovati. V. Pes, který v. štěká, nerád kouše. Prov. Z toho v. děkuji. Arch. IV. 10. Židé a pohané posmievají se velmě obyčeji křesťanskému. Hus I. 130.