Věnec
Věnec. Slov.: venček, vieneček, vienok, vionok, veniec. Sbor. slov. II. 37. V. pletené o svatbách a křtinách. Hoř. 183. V. panenský. Vz Zát. Př. 87b. Veniec zelený ztratila. Zát. Př. VII. 220. Píti věnce = slaviti námluvy. Záp. Čech. Šb. D. 14. — V., calta = veliký koláč svatební. Němc. III. 302.