Věneček
Věneček, čku, m. V-ky materníkové a hysterophony. V. materníkový gumový ku- latý, měkký pružný, gumový s násadcem. Cn. V. na kuří oka. Kh. — V. v bot., das Krönchen a) chmýr z krátké obruby udě- laný n. př. bělotrnu; b) násadec pětidílný blizně podobný na plodech parožnatcových. Rst. 315. — V. v hornictví při vrtání, der Rohrkranz. Hř. — V. = taneční zábava, das Tanzkränzchen. — U věnečků v Praze, vz Tk. IV. 34.