Venuše
Venuše, e, f., z lat. Venus = bohyně mi- losti ženské. V. Paní Venuši sloužiti. V. V hedvábí neb v plátně, Venuše zůstane Venuší. Hnš. Vz více v S. N., Vlšk. 103., 110, Sbtk. 224. — V. = vnadná ženská vůbec, ein reizvolles Weib. Bdl — V. = planeta, krasopaní, die Venus. V. Přejití n. přechod Venuše přes slunce. Nz. — V., osob. jm. Pal. Rdh. I. 127.