Ars-isArs-is, e, f., řec., dvih (přízvuk, kterým se slabika taktu pozdvihá; opak: thesis). Vz Mk. Ml. 315.; Zk. Ml. II, 188.; Sš. 3.; S. N.
Dvihem rozuměti jest se sta
rými gram- matiky časť stopy bezdůraznou, při níž, kdyby se tančilo, noha aneb, kdyby se takt dával, ruka se zdvíha, naproti tomu jest klad č. dopad časť důrazná, při níž by noha neb ruka dopadala. Obyč. Berou se ty terminy u významu opačném. Niederle. Řec. grammat. str. 180.