Vrchovatý
Vrchovatý = vrchovaný, vrchem namě- řený, aufgehäuft voll. V. míra. Zlob., Br., Dch., pomsta. Jest v-tý čas. D. Zasloužil toho měrou v-tou. Dch. V-tou měrou něco někomu spláceti. Us. Dám ti to plno i v-to. Na Ostrav. Tč. Dej míru v-tou a prodej, zač můžeš. Us. Kdo komu plnú odleje, jemu zase v-tú. Ctib. Had. Již se mu v-tá nalévala. Bart. 16. Dávejte a dáno bude vám, mieru dobrú a plnú a natlačenú a osutú (n. v-tú) dadie v léno vaše; Ať slove miera osutá neb v-tá. Hus II. 267., 273. (Tč. ). Nalil mu opět v-tou. Vz Pomsta. Lb. — V. = vršitý, kopcovitý, bergig, hügelig. D.