Vrchoviště
Vrchoviště, ě, n. = vrchol stromu, der Gipfel. — V. = metla, die Ruthe. Lom. — V. řeky = pramen, počátek, die Quelle, der Ursprung. Potok od svého v. jde. Br. Čásť poříčí u vřídla slove v. řeky, das Quellen- gebiet, Quellenland. Cf. Temeniště, Vrcho- visko. Blř., Š. a Ž., Stč. Zmp. 6., Nz. - Kom., Jel. V. života. Léna ta vztahovala se od v. řeky Plznice až k Šarfenberku. Ddk. II. 464. S v. vody vždy živého. Pal. Dj. II. 1. 308. Ó ty v. zahradní, studnice vod živých a tekoucích z Libána. Ps. Šal. 4. 15. — z Vrchovišť, jm. starožitné rodiny. Vz S. N., Blk. Kfsk. 1454.