Vrobiti
Vrobiti, il, en, ení, vrobovati = v porobu uvésti, dáti, podrobiti, unterjochen. = co, se komu. Tělo vrobuje duši světu. Šf. V. se žádostem. Št. Nevrobujme sě světu. Šf. N. 186. 14. Chlúba táhne srdce člověčie k sobě, aby pýše vrobila je. Št. Vrobil se králi ukrutnému i vše své plémě. Výb. I. 765., Št. — V. = včiniti, hineinarbeiten, -thun. — co kam: ďúru do desky. Us. Tč.